Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodiče suplují práci učitelů. S dětmi se učí i několik hodin denně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Názory na výuku na dálku se mezi různě starými dětmi na druhém stupni základních škol příliš neliší. Šesťákům i deváťákům se na ní líbí hlavně to, že mohou být doma a učit se svým vlastním tempem. Shodují se, že jim nejvíce vadí velké množství úkolů a nedostatek kontaktu se spolužáky. Rozdíl mezi mladšími a staršími žáky je hlavně v množství času, který se s nimi učí rodiče. U šesťáků jsou to často až čtyři hodiny denně, zatímco deváťáci se většinou učí sami. Vyplývá to z průzkumu, který v říjnu a listopadu udělala společnost Scio. ČTK o tom dnes informoval mluvčí společnosti Bohuslav Bohuněk.

Průzkum se uskutečnil na přelomu října a listopadu při národním testování žáků. Do odpovědí se zapojilo kolem 4000 šesťáků, zhruba 800 jejich rodičů a 120 učitelů. Deváťáků bylo 3800, jejich rodičů 680 a pedagogů zhruba 130.

Jako hlavní důvod, proč se jim líbí distanční vzdělávání, označili deváťáci to, že mohou být doma. V průzkumu to uvedlo 56 procent dotázaných. Podle šesťáků je hlavní pozitivum to, že se mohou učit vlastním tempem a v dobu, která jim vyhovuje. Shodlo se jich na tom 44 procent. Přibližně dvou pětinám dětí z obou ročníků vadilo nejvíce velké množství zadaných úkolů a třetině nedostatek kontaktu s kamarády.

Co se týče času, který děti trávily učením a vypracováváním úkolů, obě skupiny uvedly nejčastěji tři až čtyři hodiny denně. Tuto možnost zvolilo 31 procent respondentů. Názory různě starých dětí se lišily v tom, co by jim při distanční výuce pomohlo. Zatímco deváťáci by uvítali nejčastěji lepší komunikaci s učiteli, šesťáci propojení se spolužáky ve výuce.

Velký rozdíl ukázal průzkum v množství času, který dětem s učením pomáhali rodiče. V případě šesťáků se věnovali dětem nejčastěji tři až čtyři hodiny. Odpovědělo tak 30 procent dospělých. Dalších 27 procent uvedlo, že se s žákem šesté třídy učí doma dvě hodiny každý den. Naproti tomu u deváťáků se 54 procent rodičů shodlo, že se učení dětí věnují málo, případně se s nimi neučí pravidelně každý den.

Rodiče šesťáků i deváťáků považovali za největší přínos distanční výuky to, že si děti osvojily používání digitálních technologií a že jsou samostatnější. U deváťáků kladli větší důraz na samostatnost. Za hlavní negativa označily zhruba čtyři pětiny rodičů nedostatek kontaktu dětí s kamarády. Na přehlcenost úkoly si stěžovala čtvrtina až třetina rodičů, tedy menší podíl než u dětí. Nedostatek klidu při práci kvůli výuce na dálku vadil podle průzkumu na podzim zhruba pětině rodičů.

Podle učitelů byla lepší komunikace s rodiči mladších žáků i samotnými mladšími dětmi. Kolem 53 procent pedagogů z šestých tříd zaškrtlo tvrzení, že s nimi byla v kontaktu většina rodičů. U deváťáků to uvedlo 37 procent učitelů. Obě skupiny vyučujících se domnívaly, že by jim při distanční výuce nejvíc pomohl nácvik on-line výuky přímo ve škole, sdílení zkušeností s kolegy z ostatních škol a lepší komunikace s rodiči.

Témata:  školství Koronavirus COVID-19

Aktuálně se děje

21. června 2024 10:11

17. června 2024 9:56

14. června 2024 16:04

Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun. Přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu

Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy