Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodiče suplují práci učitelů. S dětmi se učí i několik hodin denně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Názory na výuku na dálku se mezi různě starými dětmi na druhém stupni základních škol příliš neliší. Šesťákům i deváťákům se na ní líbí hlavně to, že mohou být doma a učit se svým vlastním tempem. Shodují se, že jim nejvíce vadí velké množství úkolů a nedostatek kontaktu se spolužáky. Rozdíl mezi mladšími a staršími žáky je hlavně v množství času, který se s nimi učí rodiče. U šesťáků jsou to často až čtyři hodiny denně, zatímco deváťáci se většinou učí sami. Vyplývá to z průzkumu, který v říjnu a listopadu udělala společnost Scio. ČTK o tom dnes informoval mluvčí společnosti Bohuslav Bohuněk.

Průzkum se uskutečnil na přelomu října a listopadu při národním testování žáků. Do odpovědí se zapojilo kolem 4000 šesťáků, zhruba 800 jejich rodičů a 120 učitelů. Deváťáků bylo 3800, jejich rodičů 680 a pedagogů zhruba 130.

Jako hlavní důvod, proč se jim líbí distanční vzdělávání, označili deváťáci to, že mohou být doma. V průzkumu to uvedlo 56 procent dotázaných. Podle šesťáků je hlavní pozitivum to, že se mohou učit vlastním tempem a v dobu, která jim vyhovuje. Shodlo se jich na tom 44 procent. Přibližně dvou pětinám dětí z obou ročníků vadilo nejvíce velké množství zadaných úkolů a třetině nedostatek kontaktu s kamarády.

Co se týče času, který děti trávily učením a vypracováváním úkolů, obě skupiny uvedly nejčastěji tři až čtyři hodiny denně. Tuto možnost zvolilo 31 procent respondentů. Názory různě starých dětí se lišily v tom, co by jim při distanční výuce pomohlo. Zatímco deváťáci by uvítali nejčastěji lepší komunikaci s učiteli, šesťáci propojení se spolužáky ve výuce.

Velký rozdíl ukázal průzkum v množství času, který dětem s učením pomáhali rodiče. V případě šesťáků se věnovali dětem nejčastěji tři až čtyři hodiny. Odpovědělo tak 30 procent dospělých. Dalších 27 procent uvedlo, že se s žákem šesté třídy učí doma dvě hodiny každý den. Naproti tomu u deváťáků se 54 procent rodičů shodlo, že se učení dětí věnují málo, případně se s nimi neučí pravidelně každý den.

Rodiče šesťáků i deváťáků považovali za největší přínos distanční výuky to, že si děti osvojily používání digitálních technologií a že jsou samostatnější. U deváťáků kladli větší důraz na samostatnost. Za hlavní negativa označily zhruba čtyři pětiny rodičů nedostatek kontaktu dětí s kamarády. Na přehlcenost úkoly si stěžovala čtvrtina až třetina rodičů, tedy menší podíl než u dětí. Nedostatek klidu při práci kvůli výuce na dálku vadil podle průzkumu na podzim zhruba pětině rodičů.

Podle učitelů byla lepší komunikace s rodiči mladších žáků i samotnými mladšími dětmi. Kolem 53 procent pedagogů z šestých tříd zaškrtlo tvrzení, že s nimi byla v kontaktu většina rodičů. U deváťáků to uvedlo 37 procent učitelů. Obě skupiny vyučujících se domnívaly, že by jim při distanční výuce nejvíc pomohl nácvik on-line výuky přímo ve škole, sdílení zkušeností s kolegy z ostatních škol a lepší komunikace s rodiči.

Témata:  školství Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

5. prosince 2024 10:50

4. prosince 2024 9:54

3. prosince 2024 11:23

Fotovoltaika bez baterie: Úspory poloviční, potenciál nevyužitý

Rozmach udržitelných zdrojů elektrické energie má vesměs pozitivní dopady. Ale přináší i problémy v distribuční soustavě a také situace, kdy je elektřiny takový nadbytek, že její cena klesá do záporných hodnot. Taková situace nastává při splnění několika podmínek a zejména pak v době, kdy se sejde výroba elektřiny ze slunce a z větru ve stejnou dobu. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy