Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Polsko nezavře důl Turów? Ekonomicky se mu vyplácí stále, i s pokutou

Turów (hnědouhelný důl v Polsku)
Turów (hnědouhelný důl v Polsku)
Foto: Profimedia **www.profimedia.cz**

Komentář Lukáše Kovandy: Podle pondělního rozhodnutí Soudního dvora EU má Polsko platit pokutu půl milionu eur denně za to, že nezastavilo těžbu na hnědouhelném dole Turów. Tato pokuta však není dostatečná, aby vedla k ekonomické nesmyslnosti těžby. Tím pádem nelze předpokládat, že na jejím základě Varšava těžbu v dole zastaví.

V Polsku se v předpadandemickém roce 2019 vyprodukovalo 172 terawatthodin elektřiny. Zhruba 5,5 procenta z tohoto množství elektřiny se vyrobilo díky uhlí z dolu Turów. To odpovídá 9,5 terawatthodiny. Cena velkoobchodní elektřiny se v roce 2019 v Polsku pohybovala kolem průměrné hodnoty 230 zlotých za megawatthodinu.  

Vzhledem k tomu, že jedna terawatthodina odpovídá jednomu milionu megawatthodin, vyprodukovala se na základě těžby v dole Turów v posledním předpandemickém roce elektřina v ceně 2,18 miliardy zlotých. Podle tehdejšího kursu se jedná o zhruba 506 milionů eur. Denně se tedy díky uhlí z dolu vyrobí elektřina za 1,39 milionu eur. To je suma, která převyšuje částku pokuty zhruba 2,8násobně.  

Když navíc uvážíme, že důl a navázaní dodavatelé a odběratelé jsou důležitými zaměstnavateli v celém daném regionu Polska, je zjevné, že pokuta 0,5 milionu eur denně nebude dostatečná, aby vedla k ukončení těžby. Pokud by byla částka desetinásobná, tedy pět milionů eur denně, pak už by se skutečně těžba ani po zohlednění dalších přínosů v podobě tvorby pracovních míst Polsku nevyplácela.  

K tomu je třeba doplnit, že ceny velkoobchodní elektřiny nyní stoupají a jsou celoevropsky dramaticky výše než v roce 2019. To z dolu činí pro Polsko ještě výdělečnější podnik než v roce 2019.

Témata:  Polsko Turów (hnědouhelný důl v Polsku) komentář

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy