Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Polsko nezavře důl Turów? Ekonomicky se mu vyplácí stále, i s pokutou

Turów (hnědouhelný důl v Polsku)
Turów (hnědouhelný důl v Polsku)
Foto: Profimedia **www.profimedia.cz**

Komentář Lukáše Kovandy: Podle pondělního rozhodnutí Soudního dvora EU má Polsko platit pokutu půl milionu eur denně za to, že nezastavilo těžbu na hnědouhelném dole Turów. Tato pokuta však není dostatečná, aby vedla k ekonomické nesmyslnosti těžby. Tím pádem nelze předpokládat, že na jejím základě Varšava těžbu v dole zastaví.

V Polsku se v předpadandemickém roce 2019 vyprodukovalo 172 terawatthodin elektřiny. Zhruba 5,5 procenta z tohoto množství elektřiny se vyrobilo díky uhlí z dolu Turów. To odpovídá 9,5 terawatthodiny. Cena velkoobchodní elektřiny se v roce 2019 v Polsku pohybovala kolem průměrné hodnoty 230 zlotých za megawatthodinu.  

Vzhledem k tomu, že jedna terawatthodina odpovídá jednomu milionu megawatthodin, vyprodukovala se na základě těžby v dole Turów v posledním předpandemickém roce elektřina v ceně 2,18 miliardy zlotých. Podle tehdejšího kursu se jedná o zhruba 506 milionů eur. Denně se tedy díky uhlí z dolu vyrobí elektřina za 1,39 milionu eur. To je suma, která převyšuje částku pokuty zhruba 2,8násobně.  

Když navíc uvážíme, že důl a navázaní dodavatelé a odběratelé jsou důležitými zaměstnavateli v celém daném regionu Polska, je zjevné, že pokuta 0,5 milionu eur denně nebude dostatečná, aby vedla k ukončení těžby. Pokud by byla částka desetinásobná, tedy pět milionů eur denně, pak už by se skutečně těžba ani po zohlednění dalších přínosů v podobě tvorby pracovních míst Polsku nevyplácela.  

K tomu je třeba doplnit, že ceny velkoobchodní elektřiny nyní stoupají a jsou celoevropsky dramaticky výše než v roce 2019. To z dolu činí pro Polsko ještě výdělečnější podnik než v roce 2019.

Témata:  Polsko Turów (hnědouhelný důl v Polsku) komentář

Související

Aktuálně se děje

25. června 2026 11:44

Nákup přes sociální sítě a právo na vrácení zboží

V poslední době se stále častěji setkáváme se situacemi, kdy spotřebitelé nakupují zboží, jako je například oblečení, přes sociální sítě. Na rozdíl od oblečení, které kupují v kamenné prodejně, si jej nemohou předem vyzkoušet. U nakupování přes e-shopy je nemožnost vyzkoušení si produktu před uzavřením smlouvy kompenzována nárokem na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu do 14 dnů od převzetí zboží. Za jakých podmínek může spotřebitel vrátit oblečení zakoupené přes sociální sítě?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy