Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poštu stál koronavirus 750 milionů. Hamáček požádá o státní kompenzaci

Česká pošta
Česká pošta
Foto: Facebook

Českou poštu stálo zajištění služeb během epidemie koronaviru 750 milionů Kč navíc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) požádá premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni Alenu Schillerovou (za ANO) pro podnik o státní kompenzaci. Hamáček to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s vedením pošty.

Dodatečné náklady 470 milionů Kč vznikly podle generálního ředitele pošty Romana Knapa na jaře, zbytek připadá na podzimní vlnu. I přes případnou kompenzaci těchto výdajů bude podnik letos hospodařit se ztrátou, což souvisí s klesajícím počtem listovních zásilek i jen částečnou úhradou nákladů na univerzální službu státem.

Pošta plánuje k 1. březnu propustit zhruba 1500 lidí. Z toho z provozních pozic by mělo odejít asi 700 zaměstnanců. Okolo 400 lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do důchodu, 200 pracovníků odejde z administrativy a 400 propouštěných budou tvořit nepoštovní zaměstnanci. Celkově pošta zaměstnává 27.500 lidí a podle Knapa jí v posledních letech přirozeným způsobem opustily asi 3000 lidí.

V současnosti na poště pokračuje kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Podnik pracuje s návrhem na růst mezd o pět procent, tedy stejně jako loni. Podle předsedkyně největších odborů na poště Jindřišky Budweiserové odboráři věří, že návrhy nejsou konečné. Podotkla, že průměrný plat na poště je o 7000 korun nižší než průměrná mzda v ČR. Odborům se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálně citlivý přístup. Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí byla 34.271 korun.

Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.

Témata:  Česká pošta

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy