Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě plynovodů, kterou podepsalo s Ruskem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010. Ministryně řekla, že jde o mezivládní smlouvu, takže polské ministerstvo zahraničí o rozhodnutí vlády Moskvu vyrozumí písemně.

"Vláda roky důsledně prosazovala strategii diverzifikace zdrojů dodávek plynu do Polska. My jsme se připravili na to, že smlouvu s Gazpromem ukončíme na konci roku 2022 a že z Ruska už nebudeme žádný plyn kupovat," řekla ministryně agentuře PAP. Dodávky plynu potrubím do Polska zajišťuje právě ruská plynárenská společnost Gazprom.

"(Polská plynárenská společnost) PGNiG v roce 2019 ukončila a již neobnovila smlouvu o dodávkách plynu z Ruska, takzvanou smlouvu Jamal. Smysluplnost vládního rozhodnutí zaměřeného na dosažení úplné nezávislosti na ruském plynu potvrdila ruská agrese vůči Ukrajině. Vždy jsme věděli, že Rusko není spolehlivým partnerem. V letech 2006, 2009 a 2014 jsme viděli, jak Rusko opět bezdůvodně přerušilo dodávky," řekla ministryně.

Témata:  plynovody zemní plyn Polsko Rusko

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy