Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Od středy 14. října se zavřou všechny školy

Robert Plaga
Robert Plaga
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Zástupci ředitelů a učitelů škol doufají, že dnes oznámený přechod na výuku na dálku bude platit od středy skutečně jen do 1. listopadu, jak oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Distanční vzdělávání mladších školáků je podle nich problematické a také u starších žáků je pomalejší než, když se učí ve škole. Řadě základních škol navíc zatím chybí vybavení na dálkovou výuku, protože jim zatím nedošly objednané počítače. Vyplývá to z vyjádření zástupců školských spolků, které dnes oslovila ČTK.

Vláda dnes rozhodla, že kvůli špatnému vývoji epidemie koronaviru v ČR se od středy do 1. listopadu uzavřou školy včetně prvního stupně základních a přejdou na distanční výuku. Mateřských škol se opatření netýká. Na výuku on-line v celé ČR přešly již dnes vysoké a střední školy.

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého bude výuka na dálku problematická hlavně pro prvňáky a druháky, možná i některé třeťáky. Podle něj se mělo udělat vše pro to, aby tyto ročníky mohly zůstat ve školách, protože distanční vzdělávání v jejich případě nemůže fungovat bez asistence rodičů. "Pokud by to bylo opravdu jen na 14 dní, to si umím představit, ale pokud by to mělo trvat déle, tak to teda děj se vůle boží," řekl. Asociace ředitelů základních škol již odpoledne v tiskové zprávě uvedla, že delší uzavření prvního stupně by mohlo mít vážné následky pro úroveň vzdělání dětí.

Podle Černého řada škol a učitelů zatím nemá vybavení na výuku na dálku. Školy podle něj třeba počítače a další potřebnou techniku začátkem září sice objednaly, ale řada jich zboží zatím nedostala. "Najednou to objednali všichni, takže to, co dřív trvalo do týdne, tak nyní trvá měsíc a déle," řekl. Učitele by podle něj navíc bylo potřeba ještě proškolit, což mnoho škol chtělo udělat, až budou mít k dispozici vlastní počítače. Výuka na dálku tak po zkušenosti z první vlny epidemie bude nyní podle Černého lepší než na jaře, ale nebude odpovídat představě o tom, jaká by měla být.

Podobně se vyjádřil i předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Školy, které nákup stihly, podle něj budou mít hlavně notebooky pro učitele. Na nákup dostatečné výbavy pro žáky jim podle Sárköziho chybí peníze. Ministerstvo školství navíc vůbec neřeší ani chybějící datové připojení pro žáky, dodal.

Tento měsíc mají školy od státu prostřednictvím krajů dostat na dovybavení zhruba 1,3 miliardy korun. Podle Sárköziho a Černého peníze školám zatím nedorazily. Černý to ale nepovažuje za velký problém. Na zaplacení objednávek mohly již dříve použít třeba peníze určené jinak na provoz, řekl.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová ČTK řekla, že zpřísnění opatření v současné situaci chápe, i když pro výuku není online forma komunikace ideální. Dálkové vzdělávání je podle ní pomalejší než běžné. Vývoj epidemie označila za "velký malér". "Každopádně se to asi mělo řešit mnohem dřív," řekla.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozornil, že školy jsou podle dat ministerstva zdravotnictví jedním z hlavních zdrojů šíření nákazy. "Nezavřít první stupeň základních škol by tak bylo nezodpovědné a znamenalo by to další masivní šíření nákazy přes rodiny," řekl. Podle něj je klíčové, že nadále budou fungovat školy pro děti zdravotníků a dalších pracovníků kritické infrastruktury, kteří nyní nemohou zůstávat s dětmi doma.

"Premiérovi jsme dnes také na tripartitě navrhovali, aby maximum dětí vyjelo na školy v přírodě, a byli tak v homogenním kolektivu a mohla probíhat výuka. Doufám, že se k tomu ještě vrátíme a uskutečníme to třeba za 14 dní po podzimních prázdninách," dodal. Školy v přírodě jsou nyní také zakázané.

Témata:  školství Robert Plaga

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy