Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ke stávce se připojí přes 6 000 škol. Podle Babiše je zbytečná

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

K ohlášené středeční stávce se chce připojit zatím přes 6000 základních a středních škol, což je víc než polovina ze zhruba 9700 škol zřizovaných krajem nebo obcí. Jejich budovy ale nemusí ve středu zůstat úplně zavřené, oznámili školští odboráři.

Vláda podle nich neplní slib o růstu učitelských platů. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je stávka zbytečná, plán zvyšování platů vláda měnit nebude. Školy by měly o své účasti na stávce informovat rodiče nejpozději v úterý, uvedlo dnes na webu ministerstvo školství.

Vláda na jaře plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Spor se nyní vede o rozdělení přidávané sumy do tarifů a do odměn. Odbory požadovaly růst tarifů o deset procent. Podle nich by pak 22 procent částky zbylo na odměny. Babiš a ministr školství Robert Plaga (ANO) minulý týden oznámili, že by se platový základ měl zvednout o osm procent a na odměny by zbyla čtvrtina. Na výsledných podílech a částkách se odbory s ministrem neshodnou, podle obou počítá druhá strana se špatnými čísly.

Odborový svaz bude znát přesný počet stávkujících institucí ve středu dopoledne, uvedla na tiskové konferenci jeho místopředsedkyně Markéta Seidlová. Výuka může při stávce jen vypadat jinak, nebo se může omezit. Školy budou podle Seidlové označeny buď logem, že stávkují, nebo že stávku podporují. Některé už oznámily, že se nezavřou. Připraví například program pro žáky tříd prvního stupně, uvedla Seidlová. U ředitelů a zřizovatelů škol stávka jednoznačnou podporu nemá.

Podle ministerstva školství by školy informaci o tom, zda a jakým způsobem se ke stávce připojí, měly vyvěsit ideálně při vstupu do budovy a také na svém webu, případně ji rozeslat elektronicky. Ministerstvo upozornilo na to, že v některých školách se stávky může zúčastnit jen část pedagogů. Ředitelé škol proto musí vyhodnotit, zda může škola zůstat otevřená. Do stávky se nezapojí například největší základní škola v ČR co do počtu žáků, která je v Boskovicích na Blanensku. Třeba v Olomouckém kraji naproti tomu zůstanou uzavřená některá velká školská zařízení včetně některých gymnázií.

Babiš se na plánu zvyšování platů dohodl s Plagou minulý týden. "Ta stávka je úplně zbytečná, protože my i na to nebudeme už reagovat a takto jsme se domlouvali naposledy. Nechápu, proč to odboráři dělají, a otázka je, kdo za nimi stojí," řekl dnes premiér, který počátkem roku mluvil o 15procentním růstu učitelských platů. Při debatě v Českém rozhlase (ČRo) uvedl, že nezáleží na tom, zda příští rok učitelé dostanou 15 procent a další rok deset procent či naopak. Také podle Plagy školské odbory nemají ke stávce důvod, novinářům řekl, že cítí Babišovu podporu.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček v ČRo uvedl, že podle něj bylo možné najít kompromis například v podobě devíti procent do tarifů a jednoho do odměn. Šéf opoziční TOP 09 Jiří Pospíšil řekl, že jeho strana ve Sněmovně při jednání o státním rozpočtu na příští rok navrhne, aby se do školství přesunuly peníze určené na slevy jízdného pro děti, studenty a seniory.

Babiš i Plaga poukazují na závazek, že v roce 2021 budou učitelé dostávat minimálně 150 procent výše mzdy z roku 2017. Odbory přitom dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v ČR letos v prvním čtvrtletí činila 32.466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42.205 Kč. Ve skutečnosti ve stejném období brali učitelé v průměru 36.224 korun, tedy zhruba 112 procent průměrné mzdy.

Témata:  školství stávka učitelé Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy