Nejčastější formy kyberzločinu? Pozor na neověřené e-shopy a krádež osobních dat

Útoky se nevyhýbají ani České republice. Loni zaznamenal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 298 relevantních hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech. Jak se můžou běžní uživatelé bránit?

Nákup z e-shopu? Jedině od ověřeného prodejce

Nejčastějším typem kyberzločinu je tzv. non-payment/non-delivery. Jedná se o situaci, kdy si uživatelé koupí zboží, prodávajícímu zašlou peníze, ale zboží k nim už nedojde. Označuje se tak ale i druhá situace, kdy prodávající zboží pošle a peníze už nikdy neobdrží. Loni takto zloději okradli více než 80 tisíc lidí, kterým způsobili škodu zhruba 3 miliardy korun. „Jedinou obranou je nakupovat pouze skrze ověřené e-shopy. Ty mají většinou přímo na stránkách dohledatelný kontakt a zveřejňují své ekonomické výsledky v obchodním rejstříku. Je taky dobré si pročíst recenze ostatních zákazníků,“ poradil Jaroslav Polívka ze společnosti CERBEROS, která poskytuje programy a pomoc při zabezpečení osobních i firemních počítačů.

O krádeži osobních dat nemusí uživatelé vědět

Téměř 30 tisíc obětí s celkovou škodou přes 690 milionů korun má na starosti druhý nejčastější typ kyberútoku – krádež osobních dat. Ukrást lze v podstatě všechno – obchodní dokumenty, smlouvy, ale i intimní fotky nebo korenspondenci. „Dle mého názoru se jedná dokonce o nejnebezpečnější typ kyberzločinu. Pokud je dobře provedený, ani nepoznáte, že k úniku došlo. Doporučuji tedy klikat jen na ověřené odkazy a informace o sobě posílat také jen ověřeným institucím a lidem,“ varuje Jaroslav Polívka z CERBEROSU.

„Vyhráli jste peníze, ale musíte uhradit manipulační poplatek“

Dalším nejčastějším typem podvodu je 419/overpayment, který má na svědomí více než 25 tisíc obětí po celém světě. Jedná se např. o podvodný e-mail, ve kterém odesílatel slíbí vyplacení velké částky peněz. Podmínkou je uhrazení manipulačního poplatku. „Nikdy neposílejte peníze přes internet a neklikejte na odkaz, pokud s jistotou nevíte, o co se jedná. K bezpečnostnímu narušení mohlo dojít i u známých institucí a kamarádů, podvodníci se za ně tedy můžou vydávat,“ shrnul Jaroslav Polívka s tím, že jasným znakem podvodného e-mailu jsou například gramatické nebo stylistické chyby v textu.

Podvodníci útočí i na sociálních sítích

Ke kyberzločinu 419/overpayment dochází i na sociálních sítích. Online světem nedávno otřásla zpráva, že s pomocí falešných profilů lákají podvodníci na Facebooku peníze od nic netušících uživatelů. Není to ojedinělý případ. Dle IC3 bylo loni na sociálních sítích podvedeno 18 712 lidí, kterým vznikla škoda okolo 1 miliardy korun. Obrana je stejná – neklikat a nikam neposílat peníze, dokud nebude totožnost autora 100% jistá.

Nejvíc obětí kyberzločinu má Kanada

Internet Crime Complaint Center (IC3) zaznamenává každý rok více než 280 tisíc případů kyberšikany. Loni se způsobená škoda vyšplhala na zhruba 30 miliard korun. Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 60 let. Ze zemí pak bývají útokům hackerů nejčastěji vystavovány Kanada, Indie a Velká Británie. Do žebříčku 15 nejohroženějších zemí se z těch evropských dostaly také Francie, Německo a Španělsko.

Témata:  hackeři,  počítače,  e-shopy