Homo Sapiens se stále vyvíjí. Pokračuje evoluce správným směrem?

„Evoluce může probíhat různou rychlostí, ale za normálních okolností stále běží – i když velmi pomalu. Nicméně podle jednoho argumentu již lidé nepodléhají silám přirozeného výběru. Nemoci, které kdysi měly osudné následky, nyní nepředstavují žádné překážky, a lidé jimi trpící nejen že žijí dlouhý život, ale mají dokonce i děti. Když k tomu dojde, neexistuje již darwinovský tlak k odstranění těchto náchylností z genetického fondu,“ vysvětluje server.

Některé rysy se pak v lidském genofondu vyskytují stále častěji. Snad nejznámější z nich je schopnost trávit laktózu i v dospělosti. To, co bylo dříve mimořádně vzácné, se asi před 4000 lety stalo poměrně běžným jevem. Jde o přirozený průvodní jev dospělého stádia lidského života, protože původně se mlékem živili pouze kojenci. Nicméně, u některých rasových skupin, zejména u Evropanů, se dlouhodobou konzumací mléka posunula tolerance k laktóze až do pozdního věku.

Doktor Jonathan Beauchamp z Harvardské univerzity také ve své studii zmiňuje šíření rezistence vůči malárii a schopnost fungovat v podmínkách, kde je pouze nízká hladina kyslíku - typicky ve vysoké nadmořské výšce. Právě to jsou podle něj další příklady nedávných forem lidské evoluce.

Beauchamp představil na konci dvacátého století důkazy, které přineslo jeho zkoumání vztahu mezi některými geny a počtem dětí. Vycházel při tom údajů z 20.000 lidí, kteří se zúčastnili velké studie zaměřené na zdraví, nemoci a odchod do důchodu.

Beauchamp se rozhodl zaměřit na ty geny, které jsou známy tím, že mají vliv na koncentraci cholesterolu a hladiny glukózy. Zajímaly ho také další faktory - například věk puberty u dívek - které by mohly změnit počet dětí, které lidé mají.

V pěti ze sedmi měření neobjevil žádný jasný důkaz přirozeného výběru, poukazuje však na to, že větší vzorek by v některých případech mohl odhalit některé statisticky významné rozdíly, některé účinky, které jsou totiž pravděpodobně malé a pomalé.

Silnou spojitost však Beauchamp odhalil mezi malým počtem dětí a sadami genových variací spojených s dosažením vysokého vzdělání. „Skutečnost, že lidé s vysokoškolským vzděláním mají méně dětí, vyvolala poplach v některých kruzích - vláda Singapuru dokonce zavedla programy, které se pokoušely zajistit, aby se absolventi více rozmnožovali - ale Beauchamp je první, který ukazuje, že výsledkem toho je, že určité genetické vlastnosti jsou stále vzácnější,“ vysvětluje server. Vědec konstatuje, že „přestože přirozený výběr stále funguje – i když pomalu, zdá se, že životní prostředí dokázalo, že má evoluční přednost“. „Koneckonců hladina cholesterolu v krvi stoupá, věk puberty klesá a stále více lidí stále dosahuje vysokého vzdělání,“ dodává server.

Témata:  lidé,  věda