Ti, kteří prchají před válkou a hledají bezpečí v jiné zemi, jsou mnohem více náchylní ke schizofrenii. Šance, že se u uprchlíků projeví, je třikrát větší oproti původním obyvatelům. Tvrdí to švédská studie, o které informoval server The Local.
Už dlouho je známo, že uprchlíci jsou vystavení zvýšenému riziku posttraumatické stresové poruchy a deprese. Nová studie, zveřejněná v lékařském časopise BMJ tento týden, také ukázala vyšší riziko vzniku psychotických poruch jako je schizofrenie.
Výzkum prováděl švédský Karolinský institut a britská University College London. Vědci čerpali z dat švédského národního registru o 1,3 milionu dospívajících ve Švédsku. Tento vzorek zkoumali celkem 13 let. Výzkum byl proveden s využitím dat až do prosince 2011, a proto nezahrnuje nedávné přistěhovalce.
Do výzkumu byli zapojeni Švédi, kteří mají dva původem švédské rodiče, uprchlíci a další migranti pocházející ze Středního východu a severní Afriky, subsaharské Afriky, Asie, východní Evropy a Ruska.
Studie zjistila, že na každých 10 tisíc původních Švédů připadají asi čtyři nové diagnózy schizofrenie nebo jiné psychotické poruchy ročně. Mezi migranty, kteří ale nebyli uprchlíky, to bylo na 10 tisíc lidí osm lidí s poruchou a mezi klasickými uprchlíky dokonce dvanáct. Výrazněji se pak duševní poruchy projevují mezi muži.
„Dramaticky zvýšené riziko mezi uprchlíky ukazuje, že životní události jsou významným rizikovým faktorem pro vznik schizofrenie," uvedla Anna-Clara Hollanderová, vedoucí autorka studie z katedry veřejného zdraví.
Schizofrenie je chronická, často vysilující nemoc. Mezi příznaky patří například halucinace, bludy a paranoia. Choroba obvykle začíná při přechodu do dospělosti a obecně se má za to, že může způsobena geneticky nebo sociálními okolnostmi.
Traumatické události jako je pronásledování, konflikty nebo přírodní katastrofy, přispívají k riziku vzniku poruch, řekla Hollanderová. „Víme, že uprchlíci jsou zranitelnou skupinou, čelí mnoha sociálním, ekonomickým, fyzickým a duševním výzvám," říká spoluautor studie psychiatr James Kirkbride z University College London.
Studie podle něj zdůrazňuje „potřebu specializované péče a podpory." „Ve většině zemí uprchlíci podstoupí standardní hygienické kontroly, ale problémy v oblasti duševního zdraví mohou být přehlédnuty," varuje.
Přestože se data netýkají současné migrační vlny, nic podle vědců nenaznačuje, že lidé vysídlení nedávnými konflikty budou méně zranitelní než ti, kterým byl status uprchlíka přiznán už dříve.
Související
7. září 2018 14:28
6. března 2017 7:09
4. listopadu 2016 18:01
2. listopadu 2016 18:40
21. září 2016 8:59
7. července 2016 15:20
