Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké sociální dávky dostanou běženci v Česku? Ministryně Marksová promluvila

Michaela Marksová
Michaela Marksová
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Odpůrci migrace a přijímání uprchlíků mají obavy, že budou nově příchozí jen zneužívat sociální systém a vysávat státní kasu. Právě štědrý sociální systém je podle některých nejčastějším důvodem, proč běženci směřují do Německa nebo Skandinávie. O tom, co dostanou uprchlíci u nás, promluvila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.

Podle Marksové nemají běženci v Česku žádné výhody. „Pokud jsou v uprchlických zařízeních jako žadatelé o azyl, tak to spadá pod ministerstvo vnitra. Dostávají minimální kapesné a myslím si, že Češi by za to žít nechtěli. Ani v těch podmínkách, ani s tím kapesným," vysvětlovala politička v rozhovoru pro Blesk.

Pokud pak uspějí a získají v Česku azyl, mají stejné podmínky jako všichni ostatní. „Když to bude člověk, který nebude schopen se zapojit do zaměstnání, tak dospělý má nárok na 3410 korun, což je životní minimum, jinak když je to domácnost, tak se ty částky trochu snižují," vypočítává Marksová.

Pokud by pak šlo třeba o čtyřčlennou rodinu, minimum se podle ní pohybuje asi okolo 12 tisíc korun. „Dalších 15 tisíc korun mohou být náklady na byt. Pak ještě záleží na tom, kdyby měli s sebou nějakého invalidního člena rodiny. Ale takový s těmi lidmi, kteří tady teď jsou, nikdo není. A protože většina těch lidí je v práceschopném věku, tak s nimi budeme hned pracovat, abychom je zaměstnali," jedním dechem dodává ministryně práce.

Její rezort navíc může finančně podpořit zaměstnávání azylantů. „Ze začátku, stejně jako pro jiné kategorie Čechů, jsme schopni za ně doplácet zaměstnavateli mzdy. Všechny ty částky jsou úplně stejné jako pro Čechy," uzavřela věc Marksová.

Témata:  Michaela Marksová uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy