Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brusel plánuje přerozdělit 200 000 uprchlíků, kolik dostane Česko?

Zařízení pro uprchlíky Bělá pod Bezdězem
Zařízení pro uprchlíky Bělá pod Bezdězem
Foto: Filip Toužimský, EuroZprávy.cz

Evropská komise plánuje přijmout a mezi členské státy rozdělit dalších 200 000 uprchlíků! Přijetí dalších migrantů z uprchlických táborů v Turecku, Jordánsku a Libanonu má přesvědčit Turecko, aby Evropě více pomáhalo zvládat uprchlickou krizi.

Podle informací listu The Financial Times plánuje Evropská komise předložit svůj návrh v březnu příštího roku. Právě na jeho schválení zřejmě závisí dohoda s Tureckem. Na jeho území už ze Sýrie utekly více než dva miliony Syřanů. Jejich situace v uprchlických táborech je tristní.

Lídři Evropské unie nabídli Turecku pomoc. Turci, kromě zjednodušení vízového procesu a obnovení přístupových rozhovorů, které se v posledních letech prakticky zastavily, požadují v přepočtu až 81 miliard korun. Krom toho chtějí, aby část uprchlíků z táborů byla přesídlena do Evropy.

Návrh na přesídlení běženců do Evropy podporuje i Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Pokud by platil stejný rozdělovací mechanismus, jako v případě 66 tisíc uprchlíků, na jejichž přerozdělení se ministři vnitra států EU dohodli v září, muselo by Česko přijmout 4 821 běženců!

Kvóty schválené v září přitom už Česku ukládají povinnost přijmout 1 591 azylantů  z uprchlických táborů v Řecku a v Itálii. Česká vláda se rozhodla se proti kvótám nesoudit.

Ministři vnitra jednali 8. října také o tzv. trvalých kvótách, podle kterých by zřejmě bylo rozděleno i 200 000 uprchlíků, jejichž přijetí chce Evropská komise příští rok prosadit. Rozhodnutí o nich ovšem bylo odloženo, dokud nebudou vyhodnocena dříve přijatá opatření.

Témata:  uprchlíci

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy