"Řecký premiér Alexis Tsipras a ředitel Gazpromu Alexei Miller minulý týden odsouhlasili cestovní mapu projektu plynovodu z Ruska do Řecka v hodnotě mnoha miliard dolarů. Z dlouhodobého hlediska je plán dalším signálem oteplování geopolitických vazeb mezi Athénami a Moskvou a to v momentě, kdy se zdá, že se řecká hospodářská krize zhoršuje," konstatuje Andrew Hammond, expert na mezinárodní vztahy působící na prestižní London School of Economics. Otázku sbližování mezi Ruskem, Řeckem a Evropskou unií rozebral v komentáři pro server Reuters.
Řecko nemá strategii, pouze šíří strach
"Výsledkem je, že se Řecko nyní nachází v pokerové hře s vysokou sázkou. Vydalo legislativní výnos, který má vysát peníze z rezerv napříč celým veřejným sektorem a údajně plánuje potenciální znárodnění bankovního sektoru či zavedení paralelní měny, kterou hodlá platit účty, pokud dojde k vyčerpání rezerv veřejných financí," shrnuje záměry levicového řeckého kabinetu Hammond.
"Tsipras trvá na tom, že chce, aby si Řecko ponechalo euro, ale nezdá se, že by měl nějakou jasnou strategii pro vyjednávání s mezinárodními věřiteli. To, před čím opakovaně varoval, jsou velké střety s těmito věřiteli, které budou potřeba, aby došlo ke snížení státního dluhu, jež přesahuje závratných 175% tamního HDP," připomíná expert.
"(Tsipras) také tento měsíc souhlasil se schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jednání, prezentované jako rutinní, bylo původně plánováno na květen, ale došlo k jeho uspíšení a posloužilo jako předehra pro jednání Tsiprase s Gazpromem ohledně plánů plynovodu," domnívá se analytik.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Zatímco většina řeckých představitelů odmítá myšlenku přijetí větší ruské pomoci, ministr obrany Panos Kammenos takový nápad vynesl na veřejnost. A ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že Moskva by takovou žádost zvážila, pokud by byla předložena," uvádí odborník.
"Setkání s Putinem bylo především pokusem Tsiprase zvýšit tlak na věřitele Řecka. Spolu s oznámením plánu na plynovod zvýší obavy v jistých kruzích z potenciálního (řeckého) obratu k Moskvě, pokud se vztahy mezi Athénami a jejich věřiteli kompletně zhroutí," myslí si Hammond.
Dopady Grexitu nelze předvídat
"Ačkoliv prohlubující se krizi v Řecku lze stále vyřešit do konce května, kdy nastane termín splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), není to vůbec jisté. A žádná rozvinutá země zatím neupadla do platební neschopnosti u MMF či dalších bretton-woodských institucí. Zdá se, že se Řecko ocitlo nebezpečně blízko riskantnímu a nezmapovanému území," varuje komentář.
"To v důsledku zvyšuje riziko potenciálního odchodu Řecka od eura (tzv. Grexitu). Perspektiva takového roztržení eurozóny roste od lednových řeckých voleb, ve kterých poprvé za dlouhé roky, co je země členem EU, zvítězila radikálně levicová strana. Syriza zahrnuje široké spektrum socialistů a komunistů, antifašistů, environmentalistů, protiglobalizačních aktivistů a ochránců lidských práv. A především je jasně proti úsporným opatřením," nastiňuje expert.
"Jelikož Syrize v lednových volbách jen těsně unikla absolutní většina v řeckém parlamentu, zformovala koalici s konzervativní Nezávislou řeckou stranou, která rovněž zastává tvrdě protisplátkové pozice. To posílilo pocit Syrizy, že hospodářské ponižování země musí skončit. A ačkoliv možnost Grexitu nelze vyloučit, je těžké předpokládat, jaké by byly jeho dopady," deklaruje Hammond.
"Více než 80% řeckého veřejného dluhu vlastní institucionální investoři, zatímco v roce 2011 drtivou většinu řeckých dluhopisů drželi investoři soukromí. To může snížit pravděpodobnost dalších otřesů a šíření vážné athénské nákazy eurozónou. Ale i při nejmírnějších scénářích finanční paniky se očekává, že HDP eurozóny by v takovém případě pokleslo alespoň o 1,5%. To je více, než k němu v současnosti přispívá řecká ekonomika. Nejvíce nebezpečné zřejmě je, že Grexit by ukázal, že členství v eurozóně není nezvratné, což by vedlo k přehodnocení vnímání rizik ze strany investorů," tvrdí analytik.
"Ať již ke Grexitu dojde, či ne, stále silnější rachot šavlí ozývající se z Athén může zvýšit strach investorů ze síly populistických a euroskeptických stran napříč EU. V tomto ohledu mohou výsledky řeckých voleb představovat pouze první otřes v hrozícím politickém a hospodářském zemětřesení, k němuž může na evropské úrovni dojít v roce 2015," varuje závěrem Hammond.
EuroZprávy.cz a MoneyMAG.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
18. srpna 2023 13:13
5. srpna 2023 23:17
2. srpna 2023 13:12
13. srpna 2020 20:21
11. srpna 2020 14:44
21. května 2020 12:32
