Češi rádi platí kartou, vybavenost obchodů terminály je však stále nízká

V České republice aktuálně připadá zhruba 10 platebních terminálů na tisíc obyvatel a v průměru jedna platební karta na osobu. Statisticky se tak ČR ocitá mezi svými sousedy: Polsko a Slovensko jsou na tom hůře z hlediska počtu terminálů, Rakousko a Německo naopak vedou v obou ukazatelích. 

„V České republice jsme ke konci roku 2014 evidovali 110 308 platebních terminálů, což meziročně představuje nárůst o 16 procent. Pokud bychom se však chtěli dostat na průměr evropské „sedmadvacítky“, museli bychom počet terminálů navýšit bezmála o 90 procent a počet karet o 60 procent. To nám při současných trendech zabere nějakých 15, respektive 20 let,“ odhaduje Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Přibližně stejně dlouho nejspíše potrvá, než se Česká republika dostane na evropskou úroveň v poměru plateb u obchodníků a výběru z bankomatů. Zatímco v Evropě podle statistik představují 84 % transakcí platby u obchodníků a 16 % karetních transakcí výběry z bankomatů, u českých majitelů karet je tento poměr výrazně odlišný – výběry z bankomatů představují celých 55 % transakcí na jednu kartu. Liší se i průměrná výše útraty u obchodníka: zatímco Evropan nakoupí za 1320 korun, Čech kartou zaplatí kolem 780 korun.

„Český trh má v oblasti placení kartou obrovský prostor pro další rozvoj. Navzdory celosvětovým trendům stále často dostává přednost hotovost – ať už kvůli nedostatečnému pokrytí platebními terminály, či proto že si Češi především v určitých oblastech jednoduše nezvykli karty využívat. S ohledem na některé evropské statistiky by se klidně dalo říct, že jsme časově asi o jednu generaci pozadu,“ shrnuje Marcel Gajdoš.

Cestování, restaurace – zde se platí kartou nejméně

Český trh skýtá značný potenciál zejména v oblasti dalšího rozvoje akceptace platebních karet. V tomto pohledu spatřuje Visa Europe velký prostor především v oblasti cestování, obchodů a restaurací.„V těchto sektorech se míra vybavenosti platebními terminály pohybuje mezi 20 a 25 procenty. Možnosti růstu jsou tedy značné,“ přibližuje Marcel Gajdoš. 

Asociace Visa Europe mezi tuzemskými společnostmi identifikovala 93 tisíc vhodných adeptů, kteří splňují veškeré předpoklady pro to, aby zavedli platby kartami. Někde chybí terminály, jinde ochota platit kartou.

Vedle nedostatečného počtu platebních terminálů je v placení kartou limitující i chování samotných spotřebitelů. Jakkoli z jejich strany narůstá obliba bezhotovostních plateb, stále zůstává vysoké procento těch, kteří nejsou zvyklí platební kartu používat vůbec. „Je to vidět například u čerpacích stanic, kde vybavenost terminály sice dosahuje 91 procent, avšak karty při placení využívá pouze třetina zákazníků,“poukazuje Marcel Gajdoš.

Podobně je tomu i v oblasti cestování, kde platební terminály provozuje asi čtvrtina firem. Kartami se však platí pouze sedm procent výdajů. „Konkrétně v těchto oblastech je třeba soustředit se na změnu chování zákazníků, nikoli pouze na vývoj infrastruktury,“ dodává Marcel Gajdoš.

Na druhou stranu jsou oblasti, kde je princip zcela obrácený. Příkladem jsou obchodní centra (např. obchody s oblečením), kde se kartami uskutečňuje 45 procent všech plateb, a to navzdory statistikám, podle nichž je terminálem vybaven pouze každý pátý obchod (pokrytí terminály 21 %). Zákazníci tedy vyloženě chtějí a jsou zvyklí platit bezhotovostně, zdaleka ne vždy však mají tuto možnost.

Témata:  platební karty