Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš odmítá daň ze životního stylu. Vyvrací bludy médií

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš odmítl, že by jeho ministerstvo připravovalo zavedení daně ze životního stylu. O tom informoval deník Právo a server Novinky.cz.

Daň ze životního stylu má podle Práva pomoci při hlídání nepoctivých lidí, kteří nepřiznávají svůj majetek a nedaní ho. To zároveň vyvolalo poprask. Například ohledně toho, co je ještě běžné zboží a co luxusní.

Andrej Babiš nyní v komentáři pro Lidové noviny odmítl, že by něco takového připravoval. "Analýza, z níž zřejmě deník Právo a vzápětí i další média, která opět nevěděla, o čem píší, čerpaly, navazuje na programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu. Strany vládní koalice se zavázaly, že přijmou opatření, která úřadům umožní žádat prokázání původu majetku a v případě, kdy tento původ majetku dotyčná osoba nebude schopná prokázat, tento majetek buď vyžadovat soudní cestou, nebo žádat jeho zdanění," napsal v Lidových novinách. Daň ze životního stylu byla jedna z variant, kterou ale úředníci, alespoň prozatím, nepřipravují.

Babišovi vadí i pojmenování daně. "Mimochodem, třeba ve Francii dodatečné zdanění už i při podezření, že někdo nabyl majetek nelegálně, zavedli. Nejde o žádnou „daň z luxusu", ale o daň z nabytých věcí, u nichž člověk není schopen doložit, kde na ně vzal a kde je zdanil (je jedno, zda jde o dům za deset milionů, nebo o jachtu za sto milionů)," napsal.

Nakonec ale k ničemu takovému resort financí sáhnout nechce. Podle Babiše bude pro české prostředí nejvhodnější, když se přenese důkazní břemeno z finančních úřadů na podezřelé z kriminální činnosti.

Neplacení daní bylo významným bodem kampaně hnutí ANO. Po svém nástupu do čela financí Babiš ihned rozjel snahy zabránit v dalších únicích.

Témata:  daně Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

16. června 2026 12:51

Vstupenky, hotely, letenky: proč zde neplatí právo na odstoupení

Při uzavírání smlouvy na dálku si spotřebitel nemůže kupované zboží či službu předem vyzkoušet a nákup promyslet, jak by to bylo možné při nákupu v kamenné prodejně. Tento informační deficit se právní úprava snaží kompenzovat možností odstoupit od smlouvy do 14 dní od zakoupení zboží či služby, které může podnikatel zpravidla znovu nabídnout dalším zákazníkům. Jak je to ale třeba v případě zakoupení vstupenek, kdy podnikateli hrozí finanční ztráta, protože nabízenou vstupenku již nebude možné prodat dalším zájemcům, nebo s ubytováním, které již prodávající nestíhá zaplnit?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy