Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blíží se katastrofa? Hrozí přes 200 tisíc obětí, varuje vědec

Pohled na ledovec ukrývající Katlu, autor: TommyBee
Pohled na ledovec ukrývající Katlu, autor: TommyBee
Foto: Wikipedia

Před dvěma lety vybuchla islandská sopka Eyjafjallajökull. Důsledkem bylo výrazné omezení letového provozu nad Evropou. Aerolinky škody vyčíslily na 150 milionů eur (přes 4 miliardy korun). Existují přitom náznaky, že by v dohledné době mohlo dojít k erupci jiného islandského vulkánu, Katly. Jeho potenciál je přitom mnohem ničivější. Informuje server The Telegraph.

Dr. Andy Hooper z delftské technologické univerzity upozorňuje, že Katla průměrně vybuchne jednou za 60 let. Od roku 1918 nicméně k žádné její výraznější erupci nedošlo. Loni v červenci však začala sopka vykazovat zvýšenou aktivitu. Roztává led na jejích svazích. Měření pomocí moderních přístrojů pak naznačuje, že magma pozvolna stoupá z hlubin vulkánu.

Poslední výbuch Katly před 96 lety přitom vyprodukoval desetkrát více prachu a popela než Eyjafjallajökull v roce 2010. Taková erupce by zřejmě způsobila značné záplavy na Islandu, jelikož by ve velké míře roztál sníh a led v okolí vulkánu. Došlo by také k zamoření zemědělské půdy na ostrově a značným materiálním škodám. Letadla po celé Evropě by nemohla po dlouhou dobu vzlétnout.

Ačkoliv Hooper přiznává, že takto velké erupce se na Islandu odehrávají jednou za několik staletí, riziko výbuchu Katly nesmí být podle vědce podceňováno. Krom materiálních škod totiž s sebou nese i další nebezpečí: Znečištění ovzduší sopečným prachem a jedovatými plyny by mohlo napříč Evropěou usmrtit 52-228 tisíc lidí.

Pro vědce je proto nyní klíčové vyvinout takový systém , který by dokázal budoucí sopečné erupce přesně předpovídat. Ačkoliv lidstvo nemá technologii, jež by výbuchu sopky zabránila, bylo  by alespoň možné vypracovat patřičné krizové plány a rozsah škod i ztráty na životech značně omezit.

Témata:  Sopky

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy