Stropnický v ČT: Lhal či mluvil pravdu? Diskuze byla ostrá

„Ať už se říká, co chce o éře ministra Vondry, tak to byl on, který vlastně, pokud se nemýlím, zrušil tu povinnost nakupovat přes prostředníka."

Paragraf, který zrušil povinnost nakupovat vojenský materiál přes prostředníka, skutečně zapracoval v roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra do novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který byl následně schválen v létě roku 2011.

Návrh novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem společně předkládali ministr průmyslu, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra a ministr obrany a byl vládou byl schválen 30. března 2011.

Součástí tohoto zákona byl i kromě nové evropské směrnice i paragraf, který rušil povinnost ministerstva obrany nakupovat zbraně v zahraničí přes české prostředníky.

Legislativním procesem tato novela prošla v létě 2011 a upravený zákon vyhlášen 30. 8. 2011 ve Sbírce zákonů.

Na základě faktů dohledaných na webu Poslanecké sněmovny a vlády potvrzujeme pravdivost výroku Martina Stropnického.

„Martin Veselovský: To znamená, že je tam potřeba větší odvaha od toho politika, který přijde na post ministra než na jiných resortech? Martin Stropnický: No tak právě proto, že tam u těch zakázek šlo o velké částky a šlo, ono vlastně dodneška se, pokud se nepletu, nic nějak až do konce nevyšetřilo, ale byla tam řada různých podivných a nevyjasněných okolností včetně nějakých úmrtí, takže to není úplně procházka růžovým sadem."

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou a to na základě dohledaných informací o různých faktorech, které jsou v gesci MO, a o kterých Stropnický mluví (byť i nejasně). Výhrada se týká faktu, že nejméně 1 případ velkých sporných zakázek již byl vyšetřen a probíhá soudní proces. Nicméně v této části výroku nastupující ministr své tvrzení relativizuje, tudíž je výrok i tak hodnocen jako pravda.

Ministerstvo obrany (MO) vypisuje značné množství nákladných veřejných zakázek spojených např. s nákupem vojenské techniky, údržbou a zabezpečením objektů apod. Mezi nejdiskutovanější zakázky spojované s možným korupčním jednáním patří především rozsáhlé pronájmy a nákupy vojenské techniky.

Jako první můžeme uvést desetiletý pronájem stíhacích letounů Gripen v ceně 19,6 mld. Kč. S průběhem výběrového řízení je však spojována rozsáhlá korupční kauza vyšetřovaná v několika evropských zemích. V České republice však bylo vyšetřování kauzy několikrát odloženo a ani v současné době není nikdo obviněn.

Dalším známým případem může být nákup obrněných vozidel Pandur v hodnotě 14,4 mld. Kč. V této souvislosti je pro podezření z korupce vyšetřován lobbista Marek Dalík.

Mezi sporné zakázky dále paří např. nákup dopravních letounů Casa v hodnotě bezmála 3,6 mld. Kč nebo v současné době soudně prošetřovaný nákup nákladních vozidel Tatra v ceně přesahující 2,6 mld. Kč. Právě v kauze Tatra jde již konstatovat, že vyšetřování případu bylo ukončeno, což je v kontrastu s tvrzením Stropnického, že se nedošetřilo nic.

Nevyjasněné okolnosti a úmrtí, na něž Martin Stropnický odkazuje, se opět mohou týkat několika kauz. V letech 2000 a 2001 došlo k úmrtím několika vojenských pilotů, přičemž jako možná příčina byly identifikovány vadné výškoměry zakoupené v rámci neprůhledné veřejné zakázky.

Podobným případem může být též nákup nekvalitních padáků firmy Anex, kdy při cvičném seskoku došlo k úmrtí jednoho z výsadkářů. Mediálně známou kauzou je také úraz Pavla Musely, vlivného zbrojaře spojovaného s významnými zakázkami pro MO, který po pádu utrpěl poškození mozku a následnou ztrátu paměti. Jednou z vyšetřovacích verzí celé události byl i pokus o vraždu, konkrétní okolnosti se však objasnit nepodařilo.

„Martin Veselovský: Takže budete bojovat s lidmi, kteří na ministerstvu obrany prosazují, aby se prostředníci při těch nákupech a akvizicích používali. Martin Stropnický: Třeba, ale ve všech případech to také možné není, ale jsou prostředníci a prostředníci. Třeba v případě pronájmu stíhaček Gripen je to firma, která je přímo vázaná na Švédsko nebo má jistou vazbu na švédskou vládu, která garantuje to, že to je prostě skutečný zprostředkovatel, že to je seriózní partner a to je úplně jiná káva samozřejmě."

Ve světle níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, protože v případě pronájmu Gripenů České republice nefigurovali žádní prostředníci. Smlouva na pronájem Gripenů byla dojednána na úrovni vlád, tedy mezi vládami ČR a Švédského království.

Původní výběrové řízení na nákup nadzvukových letadel z roku 2001 vyhrálo britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab. Tento projekt ale nikdy realizován nebyl.

V roce 2003 Vláda ČR předložila žádost o studii proveditelnosti pořízení nadzvukových letadel Kanadě, USA, Francii, Belgii, Německu, Holandsku, Turecku a Švédsku.

Web Ministerstva obrany k tématu uvádí : "Dne 17.12.2003 vláda ČR rozhodla, že pro AČR je nejlepší švédská nabídka. Ministr obrany Miroslav Kostelka, ministr financí Bohuslav Sobotka, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda dostali pověření, aby o nákupu čtrnácti strojů exkluzivně vyjednávali se Švédským královstvím."

Smlouva je závazkem mezi Českou republikou a Švédským královstvím, a tudíž se přímo nedotýká žádné soukromé firmy. Také server iHned.cz přinesl v roce 2011 rozhovor s ředitelem Gripen International pro ČR, který potvrzuje, že vyjednávání podmínek pronájmu letadel probíhalo bez prostředníků.

„My máme modernizované T-72 a pak máme ty druhé. A v tom součtu jich máme 123, těch modernizovaných máme 30, někde se uvádí 35."

Podle ministerstva obrany Česká republika skutečně vlastní (stav k 1. lednu 2014) 123 kusů tanků T-72, přičemž modernizovaných strojů (T-72M4 CZ) je z tohoto počtu 30.

Žádné jiné dokumenty či jiné zdroje úřední povahy a oficiálního charakteru číslo třicet pět nezmiňují a je velmi nepravděpodobné, že by se tento údaj skutečně mohl lišit (v opačném případě by bylo velmi zarážející, že AČR a MOČR nemají přesné údaje o své armádní výzbroji).

Použitím zkreslených a nepodložených údajů se tak kandidát na ministra obrany dopustil zavádějícího tvrzeni.

Témata:  Martin Stropnický