Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boj o odvody! Je to obtěžování, tvrdí poslanci

Martin Stropnický
Martin Stropnický
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Budou nebo nebudou? To je to, co nejvíce zajímá mladé lidi. Armáda a ministerstvo obrany včele s Martinem Stropnickým (ANO) chtějí protlačit do novely branného zákona znovuzavedení povinných odvodů. Jenže proti odvodům jsou i někteří koaliční poslanci. Přečtěte si proč.

Vláda novelu branného zákona, kde se počítá i s obnovením odvodů, schválila. Ty by se měly kromě osmnáctiletých mužů týkat i stejně starých žen. Je to přání armády, které chce získat přehled o odbornostech obyvatel země a jejich ochoty bránit vlast. Proti plošným odvodům se však zřejmě strhne zuřivá roztržka na půdě Poslanecké sněmovny.

Proti plošným odvodům jsou totiž i někteří koaliční partneři. "Jsem proti tomu, aby se obtěžovali mladí tzv. odvody. Podle mě by stačil nějaký dotazník a generální štáb může využít také současné databáze," řekl Právu, které o sporech informuje, poslanec Antonín Seďa z ČSSD. 

Také Ivan Gabal z další koaliční strany - KDU-ČSL - je proti plošným odvodům. Ten Právu prozradil, že odvody bez výcviku jsou zbytečné. Proti je i opozice, která se také přiklání k tomu, aby se využily současné databáze. Navíc například TOP 09 vadí, že odvody chce ANO probírat na branném výboru za zavřenými dveřmi, píše Právo.

Pokud by plošné odvody prošly Parlamentem a zákon podepsal prezident, tak by s nimi armáda začala znovu v roce 2017. Týkaly by se těch, kterým bude v daném roce 18 let. Podle statistik tohoto věku každoročně dosáhne asi 100 tisíc Čechů a Češek. "To orientační číslo, se kterým by se dalo kalkulovat, je, že kolem 50 až 70 procent z toho počtu můžeme počítat, že by byli odvedeni," uvedl zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský.

Odvody se nebudou týkat například těžce zdravotně postižených, těhotných žen, policistů, hasičů nebo lidí, kteří pečují o dítě do tří let. Branná povinnost, která platí již od dob Marie Terezie, zůstává zachována pro všechny od 18 do 60 let.

Témata:  lidé armáda ČR Martin Stropnický

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.