Jak chce Česko snižovat emise CO2 a spalování uhlí? Jeho plán je třetí nejhorší v Evropě

Analýza přinesla několik alarmujících zjištění:

• Abychom byli v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody a měli šanci zastavit oteplení na maximálně 1,5 °C, musíme v Evropě do roku 2030 odstavit staré špinavé hnědouhelné elektrárny. Česko a další státy především z východní a střední Evropy nejenže nemají do roku 2030 žádné plány, jak se uhlí při výrobě elektřiny zbavit, ale dokonce ani neřeší, jak jeho spalování výrazně omezit.
• Státy, které v této oblasti nejsou vůbec aktivní, a to včetně České republiky, přesto čerpají podporu nebo evropské peníze na transformaci energetiky a uhelných regionů.
• Osm členských má ve svých plánech odklon od uhlí v letech 2021 - 2030.
• Česko skončilo v porovnání všech národních plánů na třetím místě od konce, horší je jen Polsko a Německo, které ovšem již stanovilo datum odklonu od uhlí, byť až po roce 2030.

Spalování uhlí v českých elektrárnách má na svědomí přes 1200 předčasných úmrtí ročne a stojí desítky miliard v podobě externích nákladů za škody způsobené na majetku, zdraví, přírodě a zemědělství. Provoz uhelných elektráren prodražují i emisní povolenky. České elektrárny vypouští 46 milionů tun CO2, což odpovídá skoro 30 miliardám korun při ceně 27€/t. Cena obnovitelných zdrojů naproti tomu neustále klesá.

Jan Freidinger z Greenpeace říká:

“Dopady změn klimatu - dlouhé epizody sucha, neúrody, kůrovcová kalamita, častější povodně, to vše je důsledek spalování uhlí a je to i naše odpovědnost, protože máme jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na hlavu, vyšší než často zmiňovaná Číny. Přesto se premiér Babiš chlubí, že v Evropě zablokoval vyšší klimatické cíle, které jsou jedinou cestu jak předejít skutečně devastujícím dopadům klimatického rozvratu, který víceméně jednohlasně předpovídá mezinárodní vědecká komunita. Nejsou to ani obnovitelné zdroje, ani elektromobilita, ale rozvrat klimatu, co ohrožuje Česko a český průmysl i přírodu.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:

“V poslední době zástupci obou vládní stran mluví o tom, že je potřeba založit uhelnou komisi, bavit se o odklonu od uhlí a pomoci uhelným regionům. Reálně se toho ale moc neděje a to přesto, že na spravedlivý přechod od uhelné k bezemisní energetice dostává Česko od Evropské unie již nyní peníze. V národním energetickém a klimatickém plánu se ale s omezováním uhlí a podporou obnovitelných zdrojů vůbec nepočítá. Plán byl připraven ještě za bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové, je tu tedy ještě naděje, že ho její nástupce Karel Havlíček ještě upraví do smysluplnější podoby.”