Stravné a stravenky nejsou totéž. Na co máte nárok?

I stravné má zákonný rámec

Stravné je zaměstnanci propláceno, pokud je na služební cestě. Není jedinou náhradou, na kterou má zaměstnanec nárok. Proplacené dostane také náklady na ubytování, parkování, náklady na dopravu apod. Výše tuzemského stravného je dána vyhláškou. Ve státním sektoru je dána minimální a maximální hranice, ve kterém se stravné pohybuje. “V soukromém sektoru je určena pouze minimální hranice stravného. Pokud by však byla vyšší než je maximum ve státním sektoru, bude rozdíl součástí mzdy a bude také zdaněn,” upozorňuje Jan Vaněk z účetní firmy. Příspěvek na stravování je benefitem

Zaměstnanci přesto stále častěji žádají o příspěvek na stravování i na pracovišti. Nejčastěji formou stravenek nebo firemní kantýny. Pokud zaměstnavatelé chtějí, aby i pro ně byl příspěvek co nejvýhodnější, musí se řídit maximální částkou, která je také ovlivněna vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle této vyhlášky je od ledna 2018 stravné 93 Kč. Maximální uznatelný příspěvek na jedno jídlo zaměstnance je 70 % z této částky, tedy 65,10 Kč. Aby plně využil daňové uznatelnosti příspěvku, je částka 65,10 Kč 55 % z celkové hodnoty stravenky. Optimální hodnota stravenky je tedy pro rok 2018 118 Kč.

Stravování ve vlastním zařízení

Firmy nejčastěji sahají po poukázkách, které zaměstnanci mohou používat v restauračních zařízeních, případně za ně nakupovat potraviny v obchodech. Pokud však mají společnosti vlastní kantýnu, může ji firma provozovat sama nebo využít zprostředkovatele.

“V případě, že zaměstnavatel provozuje vlastní kantýnu, patří do uznaných nákladů spotřeba energií, údržba a oprava stravovacího zařízení, výdaje na nakoupení drobného hmotného majetku, vytištění a prodej stravenek nebo mzdy personálu kantýny. Výdaje na potraviny však uznatelné nejsou, jejich úhrada je buď na zaměstnanci nebo financována z fondu kulturních a sociálních potřeb,” upřesňuje Vaněk.

Pokud zaměstnavatel není i provozovatelem kantýny a jídlo nechává například dovážet, je financování jídel rozděleno stejně jako u stravenek. Buď stravné nebo stravenka

Zaměstnanec má nárok na příspěvek na stravování, pokud v rámci pracovní směny odpracuje minimálně tři hodiny. Nárok na stravné na služební cestě vzniká, pokud trvala minimálně pět hodin. Za pracovní směny, za které zaměstnanci náleží stravné, již nemá nárok na příspěvek na stravování. V případě, že zaměstnanec žádá zaměstnavatele o stravenku, namísto stravného, nemůže mu zaměstnavatel z legislativních důvodů vyhovět. Může se ovšem v některých případech stát, že zaměstnanec má nárok na stravné i stravenku. “Pokud zaměstnanec odjede na služební cestu až po odpracování více než tří hodin na pravidelném pracovišti, má nárok také na příspěvek na stravování,” upřesňuje Vaněk. Stejně tak, pokud je služební cesta kratší než pět hodin, ale probíhá v době oběda, má zaměstnanec nárok na stravné, protože přichází o možnost stravování s finančním příspěvkem.

Témata:  stravenky,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  restaurace