Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Životní minimum se ode dneška zvyšuje z 4250 na 4620 korun, tedy o 8,8 procenta. Stejně se upravují minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší.
Životní minimum se od července zvýší z 4250 na 4620 korun, tedy o 8,8 procenta. Nařízení schválila dnes vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování.
Vláda zvažuje kvůli růstu cen energií mimo jiné zvýšení životního minima či daňové slevy na poplatníka. Po dnešním summitu NATO v Bruselu to na dotaz ČTK uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní chystané kroky nechtěl předseda vlády kvůli pokračujícím koaličním jednáním upřesnit, kabinet by o nich měl jednat na svém následujícím řádném zasedání příští středu.
Životní minimum se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Dosáhne 3860 korun měsíčně. Existenční minimum pak bude činit 2490 korun měsíčně. Po dnešním jednání vlády o tom informoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Nejnižší uznaná částka pro život se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle Hamáčka reaguje na růst cen. Ministerstvo práce o růst usilovalo od poloviny roku 2018.
20. srpna 2026 18:21
20. srpna 2026 17:56
20. srpna 2026 17:50
20. srpna 2026 17:38
14. srpna 2026 13:14
Internet je stále plný lákavých nabídek slibujících rychlé a vysoké zhodnocení peněz. Než se ale necháte zlákat vidinou snadného výdělku, vyplatí se všechny informace důkladně prověřit. Jinak se z touhy po životním zbohatnutí může snadno stát spíše životní zkušenost, na kterou by člověk nejradši zapomněl.
Zdroj: Marie Dvořáková
České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.
