Plynovod NordStream 2 chce podle listu Wall Street Journal koupit americký investor Stephen Lynch, štědrý financiér kampaně Donalda Trumpa. Podle Lynche nakonec potrubím plyn opět poteče, neboť to bude v silném zájmu jak Ruska, tak i Německa. Je prý lepší, když na přepravě bude vydělávat Amerika, než aby byla pod kontrolou Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nejprve podpořil plán na zničení plynovodů Nord Stream, avšak po intervenci CIA svůj postoj změnil. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na čtyři důvěryhodné zdroje.
Komentář Lukáše Kovandy: V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.
Plynovod Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska přímo do Německa, je hotový z 99 procent. Dokončený by měl být již tento měsíc. Berlín teď vysílá signál, který Moskva přijme příznivě. Pokud by se totiž Rusko rozhodlo plynovod využít jako geopolitickou zbraň, samo Německo nejspíše nic neudělá, informuje agentura Bloomberg. Řešení celé věci bude chtít řešit sankcemi na úrovni EU. Jenže sankce proti Moskvě EU uplatňuje už sedm let, od doby ruské anexe Krymu, a nijak zásadně nezabírají.
11. března 2026 11:46
10. března 2026 11:43
10. března 2026 11:02
10. března 2026 10:54
24. února 2026 12:53
24. února 2026 12:49
20. února 2026 12:12
20. února 2026 11:56
19. února 2026 16:17
Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
