Ještě se ani nezačala prodávat, a její cena se už mezi sběrateli vyšplhala do astronomických výšin. Na jednom z českých aukčních portálů se cena dostala na 5000,- Kč, další zahraniční aukční web ji dokonce nabízí za částku převyšující šest tisíc korun. Přitom počáteční prodejní cena bude pouhých 50,- Kč.
Česká národní banka dnes vydala pamětní zlatou minci o nominální hodnotě 5000 korun s motivem hradu Veveří. Ten byl hlavním moravským sídlem knížat, markrabat a králů z rodu Přemyslovců. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká národní banka. Vydáno je 2900 mincí v běžném a 6900 ve špičkovém provedení. Výtvarnou podobu mince navrhl Asamat Baltaev.
Česká numismatika má další rekord. Obrat v českých numismatických aukcích v loňském roce vzrostl na rekordních 465 milionů korun, což je o 55 milionů více než v předchozím roce a o 165 milionů více než v roce 2016. Během loňska také došlo ke změně na třetí příčce v pořadí aukčních síní v ČR a v Praze proběhla největší aukce za posledních 25 let. Rok 2019 bude ve znamení dovozu špičkových numismatických předmětů z celého světa. Vyplývá to z expertní analýzy aukčního domu Macho & Chlapovič.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
