Rozmach udržitelných zdrojů elektrické energie má vesměs pozitivní dopady. Ale přináší i problémy v distribuční soustavě a také situace, kdy je elektřiny takový nadbytek, že její cena klesá do záporných hodnot. Taková situace nastává při splnění několika podmínek a zejména pak v době, kdy se sejde výroba elektřiny ze slunce a z větru ve stejnou dobu.
Fotovoltaické systémy v slunečných dnech často generují více energie, než domácnosti potřebují. Tento přebytek lze buď prodat zpět do sítě, nebo uložit pro pozdější využití. Jaké jsou výhody a nevýhody těchto možností?
Kombinace fotovoltaické elektrárny a tepelného čerpadla představuje při optimálně nastavené komunikaci mezi střídačem a řídicí jednotkou jeden z nejúčinnějších způsobů využití vlastní vyrobené energie k vytápění a ohřevu vody.
Fotovoltaika v Česku zažívá boom. Jen za loňský rok bylo připojeno přes 81 tisíc nových elektráren a jejich celkový počet překročil 167 tisíc. Panely instalují nejen firmy a domácnosti s podporou dotací, ale také obchodní centra, která plánují i solární parkoviště. Z dotačního programu Nová zelená úsporám Light už 79 tisíc domácností vyčerpalo 9 miliard korun. Zájmu nahrávají rekordně nízké ceny panelů a nové technologie prodlužující jejich životnost a efektivitu. Od roku 2030 budou muset mít nové obytné budovy v EU solární panely povinně, pokud to bude technicky a ekonomicky proveditelné.
Po vypuknutí energetické krize zájem o fotovoltaiku dramaticky narostl – mnoho domácností ve snaze ušetřit rodinný rozpočet začalo masivně instalovat solární panely na své domy či garáže a jiné vedlejší budovy. V Maxima pojišťovně vzrostla poptávka po pojištění FVE v pojištění podnikatelů mezi roky 2022 a 2023 dokonce o 400 %.
Požárů fotovoltaických elektráren v Česku v posledních měsících skokově přibývá. Hasičský záchranný sbor letos od ledna do konce července evidoval 45 požárů těchto systémů. V předchozích letech jich bylo kolem 15 ročně. Podle inženýrské komory jsou nejčastější příčinou neodborné instalace fotovoltaik a podcenění jejich bezpečnosti. Dnes o tom informovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Jedním z argumentů často používaných proti elektromobilitě je skutečnost, že elektřinu pro nabíjení vozidel získáváme často z elektráren spalujících fosilní paliva. Nicméně, díky stále většímu počtu domácností s fotovoltaickými panely, se situace začíná měnit a vlastnictví solárních panelů spolu s elektrickým vozidlem se stává značně ekologičtější alternativou. Zvláště v letních měsících je elektromobil jako domácí záložní baterie ideálním řešením.
I když aktuální energetická krize opadla, zájem o domácí fotovoltaické elektrárny je nadále veliký. Současní zájemci o toto řešení již ale nepodléhají časovému tlaku a mohou se tak soustředit na to, aby vybrali FVE, která bude skutečně odpovídat jejich potřebám. Na co si dát při výběru fotovoltaiky pozor?
Spotřebitelé se snaží hledat nové cesty k udržitelným energiím. Jednou z možností jsou fotovoltaické systémy, které jsou stále populárnější volbou. Na co si dát pozor, pokud plánujete instalaci takového systému? Přinášíme několik tipů, na co se před podpisem smlouvy zaměřit.
PR článek - Chcete snížit roční výdaje za energie o 50 %? Je to až neuvěřitelné, ale přesně tolik průměrně ušetří domácnosti, které se rozhodnou pro fotovoltaiku od ČEZ.
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
