Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) ostře kritizuje vládu za to, že s nimi nejedná o reformě penzí. Označuje to za narušení sociálního dialogu. Největší odborová centrála kvůli tomu píše premiérovi Petrovi Fialovi (ODS). Žádá o projednání návrhů na změnu penzijního systému na březnové tripartitě. Novinářům to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) postrádá od odborů, které se vymezují proti plánovaným změnám v důchodech, návrhy na řešení udržitelnosti penzijního systému. Novinářům dnes řekl, že názor odborů zná a komunikuje s nimi na odborné bázi. Schůzku s odboráři domluvenou nemá, počítá, že se s nimi setká nejpozději na zasedání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů v polovině března. Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se chystají dnes představit slabiny diskutovaných změn v důchodech. Stát podle Jurečky musí mít i na pomoc dalším, nejen důchodcům, jejichž penze dosud rostly s inflací.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od června kvůli inflaci znovu zvýší. Starobní penze by mohla vzrůst v průměru o 750 korun. Všichni penzisté a penzistky by měli dostat 400 korun a k tomu by se jim měla zvednout procentní část penze o 2,3 procenta. Dohodla se na tom dnes vláda. Po jejím jednání to na tiskové konferenci řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet upravil kvůli vysokým výdajům valorizační vzorec. Důchody by se tak měly zvýšit méně, než teď nařizuje zákon. Změny legislativy musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Podle Jurečky by vláda měla návrh poslat do Sněmovny příští týden.
Komentář Lukáše Kovandy: Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze by se mohly kvůli inflaci v červnu znovu mimořádně zvýšit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes ČTK sdělil, že podmínky pro valorizaci se naplnily. Podrobnosti o případné částce a podobě přidání by jeho úřad měl mít příští týden. Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci minulého roku přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Průměrná starobní penze v lednu činila podle ministerstva 19.438 korun. Své důchodové systémy mají pak i resorty vnitra, obrany a spravedlnosti.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19.438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Úřad výsledky poskytl ČTK. Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952.000 mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie.
Vláda jedná o úpravě parametrů pro předčasné důchody. Do budoucna by se již totiž nemělo stávat, že výměra důchodu při předčasném odchodu do penze bude vyšší než při standardním odchodu, jako tomu bylo v loňském roce. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň zdůraznil, že nechce předčasné důchody zcela rušit.
O předčasný důchod požádalo loni 120.000 lidí. Zhruba 40.000 z nich si ho už nechalo vyplácet. Ostatní si výplatu zatím odložili. Běžně do předčasné penze ročně chodí kolem 30.000 lidí. Novinářům to dnes řekl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček. Žádostí loni výrazně přibylo poté, co ministerstvo práce v polovině října upozornilo na výhodnost předčasných důchodů po mimořádných valorizacích kvůli inflaci. Dřívější penze tak byla o několik stokorun až pár tisícikorun vyšší než řádná nová penze, kterou úřad vypočítá v letošním roce.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Stejně jako každý rok i v roce 2023 státní svátky mírně posunou termíny výplaty důchodů. První posun výplaty nastal hned počátkem ledna. Ke změně výplatního termínu důchodu dojde letos ještě devětkrát, informuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Důchodový systém v Česku by se mohl proměnit od roku 2025. Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, plánuje ministerstvo práce vládě poslat letos v září. S důchodovou normou má resort předložit i novelu o sociálním pojištění. Také ta má začít platit v roce 2025. Vyplývá to z legislativního plánu vlády na letošní rok. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že návrh reformy připraví letos. Opakovaně také uvedl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit.
Komentář Lukáše Kovandy: Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících, ostatně jako loni.. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Česká správa sociálního zabezpečení čelí náporu lidí kvůli předčasným důchodům. Podle ředitele správy Františka Boháčka by se měli vyhnout osobní návštěvě a formulář pro uplatnění nároku by měli posílat poštou nebo elektronicky. Zájem vzrostl po polovině října po zveřejnění informace, že výpočet předčasné penze je navzdory trvalému krácení letos vyšší, než by byl řádný důchod příští rok.
Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci by se týkalo zhruba 3000 lidí. Na tiskové konferenci před dnešním začátkem jednání Sněmovny, na kterém chce pozměňovací návrh předložit, to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024, dodal. Pozměňovací návrh chce Jurečka přidat k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře.
Zdravotničtí záchranáři možná budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let. Jejich zaměstnavatelům se ale zvýší penzijní odvody. Předpokládá to vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly její schválení už v prvním čtení, jak chtěl kabinet. Chtějí uplatnit pozměňovací návrhy, vládní návrh není podle nich spravedlivý. Předloha opravuje dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu dřívějších záchranářských penzí. Posoudí ji sociální výbor.
Starobní důchody v Česku se od ledna zvýší průměrně o 825 korun. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů.
Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků.
Brigády podstupuje vedle studentů či důchodců i řada zaměstnanců, kteří potřebují přivýdělek pro napjatý domácí rozpočet. Brigáda je v praxi nejčastěji vykonávána na některou z pracovních dohod. Jaký vliv má brigáda na budoucí důchodové nároky?
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.
Průměrný starobní důchod by mohl při pravidelné valorizaci od ledna vzrůst asi o 850 korun. S bonusy za výchovu dítěte by tak mohl činit kolem 19.500 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kolik z přidané částky by mělo putovat do solidární a kolik do zásluhové části penze, bude podle šéfa resortu jasné v září.
Výběr informací o vládních opatřeních proti inflaci a stoupajícím cenám (kabinet dnes probere návrh na zavedení takzvaného úsporného tarifu, který má domácnostem kompenzovat část nákladů na spotřebu; premiér Petr Fiala také přednese dnes od 20:00 projev k národu):
Více než třetina starobních důchodců pobírá trvale krácený předčasný důchod. Dřívější odchod do penze má své kladné i záporné stránky. Při zvažování ukončení výdělečné činnosti je klíčové zaměřit se nejen na to, kdy odejít do důchodu, ale především za kolik. Předčasný důchod znamená propad životní úrovně, tím spíše v období vysoké inflace. Existuje alternativní řešení, které by přineslo pravidelný vyšší příjem v penzi?
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
1. prosince 2025 11:20
28. listopadu 2025 13:23
28. listopadu 2025 12:30
26. listopadu 2025 11:56
26. listopadu 2025 11:04
24. listopadu 2025 17:55
Důchody se od ledna 2026 opět zvednou. MPSV zveřejnilo přesné parametry valorizace i aktuální čísla o hospodaření sociálního systému. Podle odhadů ČSSZ je zatím letošní bilance mírně přebytková.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko se může stát domovem největší evropské zbrojovky a výrobce vojenské techniky. Alespoň tedy pokud se naplní plány Michala Strnada, majitele tuzemského výrobce zbraní, munice a vojenské i jiné techniky Czechoslovak Group (CSG). Strnad, který rozhovory příliš neposkytuje, v dnešním interview pro agenturu Bloomberg odhaluje smělé záměry: „Chci z CSG vybudovat největší firmu obranného průmyslu v Evropě.“
