Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 Kč

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků.

Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda. Od ledna se zásluhový díl zvýší také o bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným by se průměrná starobní penze měla v lednu podle ministerstva práce dostat na 19.500 korun.

Na konci června vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní, invalidní a pozůstalostní penzi více než 2,84 milionu lidí. Z nich přes 2,36 milionu tvořili starobní důchodci a důchodkyně. Kolik bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí. Ministerstvo práce jen uvádí, že navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Podle návrhu rozpočtového zákona má mít resort práce v roce 2023 na penze skoro o 82 miliard korun víc než letos. Celkové výdaje mají činit 637,6 miliardy korun. Své důchodové systémy pak mají i obrana, vnitro a justice.

Témata:  důchody

Aktuálně se děje

24. července 2024 10:16

21. července 2024 21:04

SLEDUJTE: Joe Biden se vzdal kandidatury. Trump zatím nemá soupeře

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že stáhne svou kandidaturu na post prezidenta USA a nebude se ucházet o znovuzvolení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.