České domácnosti tvrdí, že změna daně z přidané hodnoty (DPH) ovlivní jejich spotřebu, třetina si navíc myslí, že se cena potravin zvýší více, než jen o vyšší DPH. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Factum Invenio, zveřejněných ve středu.
Dražší potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu, to vše přinese novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou na své mimořádné schůzi v příštím týdnu projedná Poslanecká sněmovna v druhém čtení. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy.
Nový rok nejspíš přinese další zatížení rodinných rozpočtů, mimo růst nájemného a elektřiny české domácnosti pocítí i změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Agentuře Mediafax to ve středu sdělili oslovení analytici.
Nečasova vláda ve středu odmítla plán ministra financí na sjednocení DPH už v příštím roce na 19 procentech, potvrdil zdroj agentury Mediafax. Schválené výdajové rámce státního rozpočtu počítají s tím, že jeho deficit bude 105 miliard korun a DPH bude jednotně na 17,5 procentu od roku 2013.
Vláda se obloukem vrací zpět ve svých plánech na úpravu daně z přidané hodnoty na 19 procent, upravila však položky, které by měly dostat výjimku. Novou variantu potvrdil v rozhovoru v sobotním vydání deníku MF DNES premiér Petr Nečas.
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.
