Týden po globálním IT výpadku, který způsobila chybná aktualizace a vedl mimo jiné k uzemnění letů a výpadkům televizního vysílání, oznámil šéf společnosti CrowdStrike, že téměř všechny systémy byly opět zprovozněny.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Škody způsobené největším IT výpadkem v historii se teprve sčítají, některé ještě budou nabíhat. Odhady nejčastěji ukazují na jejich celkovou částku v přepočtu zhruba 600 miliard korun. Celosvětově bylo například zrušeno na 5000 letů. Svůj provoz musely přerušit či omezit ale nejen aerolinky, nýbrž také banky, finanční domy, nemocnice, přepravní společnosti, ale i řetězce obchodů či restaurací a mnozí další.
Nebývale rozsáhlý výpadek online služeb Microsoftu dnes postihl země od Spojených států, přes Británii po Japonsko či Nový Zéland.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
