Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nová pravidla daňových odpočtů úroků z hypoték mohou zamotat hlavu daňařům i kupujícím

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spolu se zrušením daně z nabytí nemovitostí vláda schválila i nová pravidla daňových odpočtu úroků z hypotečních úvěrů a z úvěrů od stavebních spořitelen. Hlavní změnou je výše maximálního odpočtu. Do konce letošního roku je roční limit odpočtů 300 tisíc korun, který však od 1. ledna 2021 poklesne na pouhých 150 tisíc.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti i nová pravidla daňových odpočtů z úvěrů na bydlení má za úkol především zjednodušit daňový systém. Zrušení daně z nabytí nemovitostí platí retrospektivně a její pravidla jsou celkem jasná. U změny daňových odpočtů z hypoték a z úvěrů od stavebních spořitelen však může dojít k nejasnému výkladu.

„Zákon říká, že snížený limit pro daňové odpočty úroků z úvěrů na bydlení platí pro financování bytových potřeb obstaraných po 1. lednu 2021. Jenže pod pojmem obstarání si každý může představit něco jiného. Někteří mohou za obstarání považovat nákup nemovitosti, sepsání kupní smlouvy, nebo zápis do katastru nemovitostí. Milníkem pro tyto účely je právě zapsání nového vlastníka do katastru nemovitostí,“ vysvětluje Michal Jelínek, daňový expert a partner ve společnosti V4 Group.

Řešením by byla změna terminologie, jako tomu bylo například v loňském roce, kdy Česká národní banka nejprve omezila poskytování hypoték a pak přidala výklad nákladů u jejich předčasného splacení. Oficiální výklad terminologie od ministerstva financí by pomohlo i v tomto případě

U sporných nemovitostních obchodů budou lidé stát před otázkou, jestli daňové odpočty řešit podle starých nebo nových pravidel. „V případě, že si daňový poplatník odečte více než dovoluje zákon, může mít problémy s finanční správou. Rozdíl na dani přitom činí 22 500 korun ročně,“ upozorňuje Jelínek.

Témata:  daně,  hypotéky

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?