Statisticky se ženy dožívají vyššího věku než muži. Na penzi si však šetří poměrně nízké částky. Mezi ženami, které mají sjednané spoření na penzi, si velká část z nich (63,6 %) odkládá jen do 500 korun měsíčně. Částky od 500 do 1 000 korun si pak šetří čtvrtina oslovených žen. Do penze by však chtěly ženy odcházet ještě před dovršením 60 let a ideálně by si většina z nich představovala důchod ve výši mezi 15 a 20 tisíci korunami měsíčně.
Průzkum proběhl v únoru a dotazoval se žen ve věku od 18 do 65 let. Průměrné částky, které si ženy spoří na penzi, se zvyšují s tím, jak se blíží jejich důchodový věk. „Ženy, stejně jako muži, si začínají více spořit na penzi, až když se začne blížit jejich důchodový věk. Alarmující ovšem je, že i podle našich statistik si ženy začínají průměrně šetřit o dva roky později než muži, konkrétně ve 42 letech. A k tomu si ještě spoří nižší částky. U klientek banky je to sice více, než vychází z průzkumu, ale jde rovněž pouze průměrně o 784 korun měsíčně,“ popisuje současnou situaci Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. Začít si spořit vyšší sumy až v posledních deseti letech před důchodem může být přitom podle Marie Zemanové už pozdě: „Ženy mají bohužel obecně nižší mzdy, část života obvykle stráví péčí o děti či jiné rodinné příslušníky, a proto mají i nižší penze než muži. Na penzi by tedy měly myslet dřív. Nejhorší je situace pro ty, které na důchod zůstanou samy.“
Žijí déle, ale mají nižší důchody
Průměrný důchod u žen je podle statistických dat stále přibližně o 2 000 korun nižší než u mužů. V září 2016 činil průměrný důchod u mužů 12 643 korun, zatímco u žen jen 10 383 korun. V roce 2015 se přitom ženy v průměru dožívaly bezmála 82 let, muži pouze 76 let. Částky vyšší než jeden tisíc korun si však ženy takřka nejsou ochotné šetřit. Mezi 1 000 a 1 500 korunami měsíčně si podle průzkumu na důchod šetří jen 5,5 % žen, mezi 1 500 a 2 000 korunami spoří už pouze 4 % z nich. Částky nad 2 000 korun si odkládá jen 1,3 % žen.
„Pokud si ženy chtějí udržet životní úroveň, měly by začít se spořením už v produktivním věku, nejlépe do 30 let. Demografické vyhlídky nejsou nijak příznivé, a tak lidé budou muset více spoléhat sami na sebe, pokud si budou chtít zajistit na stáří solidní životní standard,“ dodává Petr Dufek, analytik ČSOB Penzijní společnosti.
Motivuje stát i zaměstnavatel
Ženy podle průzkumu nejvíce motivuje k uzavření penzijního spoření státní příspěvek (61,1 %). Velká část dotazovaných žen si spoření uzavřela i díky podpoře zaměstnavatele. Nejvíce ženám přispívají na penzi zaměstnavatelé v Olomouckém (44,1 %) a Zlínském kraji (43,3 %). Státní příspěvek na penzijní spoření pak využívá 83,6 % žen. Pětinu žen přesvědčilo k uzavření penzijního spoření doporučení od příbuzných a známých.
Do důchodu už před šedesátkou
Proti tomu, jak ženy šetří na důchod, hovoří jejich odpovědi na otázku, jaký věk odchodu do penze by pro ně byl ideální. Dříve než v 60 letech by chtěly jít do důchodu více než dvě třetiny žen. O pár let déle by chtělo pracovat 32 % žen, které si dokáží představit svůj odchod do penze ve věku mezi 60 a 65 lety. O vyšším věku odchodu do důchodu v podstatě neuvažují. 78,1% žen je také rozhodně pro, aby o odchodu do důchodu rozhodoval i počet dětí, které mají.
Více než třetina žen (konkrétně 37 %) se domnívá, že bude pobírat důchod mezi 10 000 až 15 000 korunami. Penze jen do výše 10 000 korun se obává 23,6 % žen. Pouze 6,5 % žen věří, že bude mít důchod vyšší než 15 000 korun. Většina žen (57,3 %) by si však představovala důchod vyšší – mezi 15 a 20 000 korunami. Bezmála 20 % žen touží dokonce po důchodu přesahujícím 20 tisíc korun měsíčně.
Ženy myslí i na své děti
Téměř 60 % žen spoří svým dětem. Nejčastěji prostřednictvím stavebního spoření (43,2 %). Penzijní spoření svým dětem zřídila každá desátá respondentka. Přes 10 % žen spoří pro děti v investičních fondech. „Penzijko pro děti představuje stále poměrně novou formu spoření, jehož výhodou je vedle zhodnocení i státní příspěvek. Děti mají před sebou dlouhodobý spořicí horizont, a proto i z nižších pravidelných příspěvků vzejde zajímavá částka, která jim ulehčí vstup do dospělosti,“ doplňuje Marie Zemanová. Část naspořených peněz je možné za splnění podmínek stanovených zákonem vybrat v době, kdy dítě dosáhne 18 let, a využít je tak například na financování studia nebo splnění dětského snu. Čím dříve začnou rodiče či prarodiče dětem spořit, tím nižší měsíční platby je potřeba posílat.
Související
21. října 2024 9:05
19. října 2024 18:37
4. října 2024 9:59
1. října 2024 9:48
21. září 2024 9:45
10. září 2024 21:28