Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Převratný objev: Vědci zjistili, jak byly v pravěku krmeny malé děti

Anthropos - Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci:
Anthropos - Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci: "Morava lovců a sběračů" a "Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a "Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi).
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Na svých internetových stránkách o tom informovala britská BBC. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace.

Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy.

Podle Julie Dunneové z Bristolské univerzity jde o první přímý vhled do toho, jak byly v pravěku krmeny malé děti. "Skutečnost, že miminka mohla dostávat zvířecí mléko, znamenala, že ženy mohly mít více dětí, což vedlo k masivnímu nárůstu populace a to nás přivádí na cestu k tomu, jak žijeme dnes," řekla Dunneová, která stála v čele vědeckého týmu, jenž o svých poznatcích informoval v časopise Nature. "Myslím, že nám to ukazuje lásku pravěkých lidí k jejich dětem a to, jak se o ně starali," dodala.

Vědci zkoumali tři nádoby s hubičkou, které byly nalezeny na území Německa v hrobech dětí. Nejstarší z nich byla vyrobena před asi 2800 až 3200 lety. Na jiných místech byly nalezeny podobné láhve staré dokonce 7000 let. Některé z nich mají tvary zvířecích hlav s dlouhýma ušima, nebo stojí na nožkách připomínajících ty lidské. Jsou velké tak akorát, aby se vešly do rukou malému dítěti. "Přijdou mi strašně roztomilé. A lidé v pravěku si to asi mysleli také a (lahvičky) sloužily i k tomu, aby děti pobavily stejně jako moderní plyšáci," řekla archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Institutu pro orientální a evropskou archeologii Rakouské akademie věd. Nádobky podle ní dokládají tvořivost a hravost, kterou dnešní lidé svým dávným předkům zapomínají přisuzovat.

Podávat dětem mléko z těchto pítek s sebou ovšem pro miminka neslo nebezpečí infekce, protože lahvičky šly jen obtížně čistit. Odhaduje se, že během doby bronzové a následující doby železné asi třetina dětí zemřela před prvními narozeninami. Lidé žili v nehygienických podmínkách, sužovaly je nemoci a hlad.

BBC připomíná, že lidé začali mléčné výrobky jíst asi před 6000 lety, ale o složení stravy dětí v pradávných časech se toho ví jen málo. Podle dřívějších výzkumů zřejmě mimina od šesti měsíců věku dostávala kromě mateřského mléka ještě nějaké další jídlo, není ale jasné, o jaké potraviny ale konkrétně šlo.

Témata:  děti pravěk věda mléko

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy