Když se řekne lovci pokladů, asi si spousta z nás představí kultovní film s Nicolasem Cagem v hlavní roli. Málokdo ale ví o tom, že v současnosti je i v našich končinách spoustu tzv. novodobých hledačů pokladů. Říkají si detektoráři, protože ke svému hledání zpravidla využívají detektor kovů.
Zajímají je z velké míry nálezy pocházející z první i druhé světové války, cílem jsou však také drobné i větší nálezy z dávnější historie. Tipy a rady přinášejí odborníci z portálu Spyshop24.cz.Je to vlastně trochu takový geocaching, jen polohu nálezu nikdy nevíte, neznáte GPS souřadnice, ani žádné indicie, takže hledání pokladů vyžaduje podstatně větší trpělivost. O to větší je ale radost, když něco najdete. Detektoráři hledají především v lesích, občas se ale zajímavé kousky najdou i na poli.
Výbava každého detektoráře začíná u kvalitního outdoorového oblečení chránící před nástrahami počasí. K dispozici by hledač měl mít GPS navigaci, aby mohl zapisovat přesné souřadnice nálezů. „S příchodem nových technologií se nezbytností stal detektor kovů. Základem pro hledání bývají informace v historických knihách,“ říká Přemysl Lezianka z portálu Spyshop24.cz.
Pohyb i na hraně zákona
Problémem tohoto „sportu“ je, že mezi detektoráři se nachází také spousta takových, kteří se pohybují na hraně zákona. Chovají se nešetrně ke krajině a vzácné nálezy neohlašují, čímž archeologové a historici přicházejí o důležité poznatky. Být hledačem pokladů zkrátka má svá pravidla. To nejspíše nejdůležitější z nich je všechny nálezy hlásit, dokumentovat a zaměřovat jejich polohu. Pokud lovec objeví místo, kde se nachází „pokladů“ více, měl by jejich vytažení nechat na profesionální archeology a do místa sám více nezasahovat.
V České republice je zakázáno hledání na místech arecheologických nalezišť. Hledač, který se do něčeho takového pustí se nechová nejen nevhodně, ale dokonce nelegálně.
Díru, kterou detektorář vykope, aby se k pokladu dostal, by měl vždy zasypat a místo upravit tak, aby jeho zásah nebyl vůbec poznat. Samozřejmostí je zákaz zahazování odpadků v přírodě. Často se stává, že hledač místo kýženého pokladu vytáhne ze země například zrezivělou plechovku. Pokud k tomu dojde, měl by si také všechny vykopané odpadky odnést a nenechávat je povalovat se na místě. Respektovat musí všichni detektoráři všechny pravidla platící pro každého, kdo se pohybuje v přírodě, tedy zákaz rozdělávání ohně v lese nebo respektování zákazů kempování a parkování na příslušných místech. Každý detektorář by se zkrátka měl chovat tak, aby jméno tohoto koníčku nebylo poškozeno.
Ideální situací je, když nadšenec do hledání pokladů spolupracuje s archeology a místními muzei. Vzhledem k tomu, že je v některých zemích tento koníček pro neukázněnost hledačů zakázán, by se místní detektoráři měli mít na pozoru a zásadami se opravdu řídit.
Související
27. srpna 2016 3:40
7. února 2012 13:55
