Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co se děje s naší planetou? Vlny veder budou ohrožovat lidstvo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Informace, že americký prezident Donald Trump odstoupil od klimatické dohody přijaté na summitu v Paříži, vyvolaly pořádný rozruch. O pravdivosti globálního oteplování se vedou bouřlivé debaty. Podle konspiračních teoretiků, mezi které lze zařadit právě Trumpa nebo českého exprezidenta Václava Klause, je celá situace uměle vykonstruovaná vládními organizacemi tak, aby byly schopny vydělávat na nových tzv. zelených produktech, které mají být k prostředí šetrnější než ty stávající. Podle vědců je to ale úplně jinak.

V roce 2012 Trump na Twitteru napsal, že „koncept globálního oteplování byl vytvořen Číňany ve prospěch Číny, aby způsobil nekonkurenceschopnost amerického průmyslu.“ Později řekl, že to byl „vtip". V podobných komentářích pokračoval i v dalších letech. V roce 2014 tvrdil, že „velmi drahé kecy o globálním oteplování musí skončit. Naše planeta mrzne, teď máme rekordně nízké teploty a naši vědci na globální oteplování uvízli v ledu“. Poněkud nesprávnou logiku, že „je teď chladno v typicky teplých oblastech, což dokazuje, že globální oteplování neexistuje“, používal v komentářích i v letech 2013 a 2014. „Globální oteplování je drahý podvod!“ nechal se slyšet.

A co na globální oteplování říkají přední vědci? Nová studie Nature Climate Change (Přírodní klimatické změny), ze které cituje server IFL Science, varuje před nekontrolovatelným globálním oteplováním. Konkrétně uvádí, že pokud nebudou přijata žádná závažná opatření vedoucí ke snížení skleníkových plynů (GHG), pak téměř tři čtvrtiny světové populace zažijí do roku 2100 život ohrožující horka.

Tato „vlna horka“ má několik různých definic, je možné si ji ale zjednodušeně představit tak, že se teplota po dobu několika dnů nebo týdnů v určitém místě bude neustále pohybovat nad průměrem. Tyto vlny veder s sebou přinášejí sucho, požáry, a zvýšené riziko přenosu onemocnění - sám teplotní stres může také způsobit orgánové selhání.

Ačkoli se vždy během vlny veder dají očekávat úmrtí v určitých demografických skupinách – především u lidí se špatným zdravotním stavem nebo starších lidí - nedávné vlny veder přinesly více úmrtí, než by se dalo očekávat. A podle vědců se bude v budoucnu intenzita veder, a tedy i počet úmrtí, dramaticky zvyšovat.

Tato studie zkoumala dokumenty z let 1980 až 2014 a zjistila, že existuje 783 případů „nadbytečných úmrtí lidí“ spojených s vlnami veder v 36 různých zemích. Tým pod vedením University of Hawai také určil jakousi hranici, kdy dochází k tomuto nadbytečnému úmrtí. Vědci tvrdí, že alespoň 30 procent světové populace má v současné době zkušenosti s podmínkami nad touto hranicí po dobu nejméně 20 dnů v roce.

Tým také zjistil, že i kdyby došlo k drastickému snížení skleníkových plynů, 48 procent světa by tyto smrtelné podmínky do konce tohoto století na vlastní kůži pocítilo. Pokud nebudou přijata žádná opatření, tedy pokud dohoda z Paříže selže a nebude nahrazena jinou, 74 procent světové populace bude těmito nadměrnými podmínkami zasaženo do roku 2100.

V té době bude planeta bude domovem pro zhruba 11,2 miliardy lidí, což znamená, že 8,3 miliardy lidí budou prožívat potenciálně smrtelné vlny horka po dobu nejméně tří týdnů v roce. Předchozí studie ukázaly, že nejvíce zasaženi budou ti, kteří žijí na Středním východě a v subsaharské Africe, na problémy se ale musí připravit také třeba Spojené státy. „Pokud žijete v Americe, pak se nebojte, můžete být jedním z těch šťastných států, které se namísto toho ke konci století ocitnou pod vodou,“ dodává server.

Témata:  Země Slunce věda ekologie léto

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy