Tým amerických expertů přišel se závěrem, že se svět může ponořit do několikaletého období chladu. Na vině jsou seizmické události včetně sopečných výbuchů, které povedou k destabilizaci zemského povrchu. Extrémní výkyvy počasí mohou trvat až do roku 2035. Ze studií rovněž vyplynulo, že klesá aktivita slunce.
Rapidní pokles aktivity slunce byl zaznamenaný už v průběhu loňského roku. Vědci varují, že jeho aktivita dosahovala historického minima. Nejpatrnější byl úbytek slunečního svitu ve Velké Británii, severní Americe, části Latinské Ameriky a Novém Zélandu. Floridský výzkum také poukázal na silnou spojitost mezi seizmickými jevy a zmenšující se sluneční aktivitou. K nejohroženějším městům vulkanickými jevy mohou údajně brzy být Tokio, nebo Los Angeles.
K podobnému závěru dospěli i vědci z japonského Institutu pro kosmické záření, kteří potvrdili přímou spojitost mezi aktivitou slunce a vulkanickými jevy. Podle výzkumu v jedenácti přírodních událostech, které produkovaly oxid křemičitý, byla zaznamenaná nízká sluneční aktivita. Japonští vědci vyčíslili důvěryhodnost svých měření na téměř 97%.
Evropě údajně hrozí i zamrznutí vody na pobřežích
Nejrychleji by měla sluneční aktivita klesat od roku 2019 do roku 2020. Solární expert Piers Corbyn varuje, že planeta Země bude čelit „době ledové" s katastrofálními následky pro její další vývoj. Podle nejhorších scénářů může dojít i k zamrznutí vody na pobřežích v Evropě. Corbyn také dodává, že události mohou vést i ke snížení pevnosti magnetických polí kolem Země.
Na stav nejvyšší pohotovosti by se mělo podle Corbyna připravit Japonsko, Amerika, země středního Východu a souostroví Filipín.
Dočasná doba ledová zřejmě globální oteplování nezastaví
Snížení působení magnetické síly nad povrchem Země přirovnává k naplňovaní dvou sáčků cukrem. „Zatímco budete do sáčku s dírou na dně přisypávat další cukr, k výbuchu nedojde. Vybuchne však v případě, že do něj budete sypat do cukr a díru ve dně mít nebude." Vědci počítají, že sluneční skvrny se budou objevovat méně a méně do roku 2020. Úplně období bez skvrn by pak mohlo trvat až patnáct let. Velkou hrozbu znamená sluneční hibernace pro Velkou Británii, kde úbytek aktivity slunce znamenal dočasnou dobu ledovou na přelomu 15. a 16. století.
Celkový proces tak zřejmě přinese chladnější zimy do Evropy a východních částí USA, ale z dlouhodobého hlediska globální oteplování nezastaví.
Témata: Slunce, věda, Země, Doba ledová
Související
10. listopadu 2022 10:03
22. února 2021 10:13
10. ledna 2021 13:35
22. června 2020 17:23
21. dubna 2020 17:16
7. února 2020 10:30
