Evoluce nám vytvořila zvláštní vlastnosti, které naši předci neměli

Evoluce je pro mnohé jen termín z učebnice biologie. Jenže jde zároveň o něco, co stále probíhá. Je příliš brzy říkat, jak budou lidé vypadat za několik tisíc let. Jasné ale je, že my jsme získali díky síle výběru některé „superschopnosti“, které naši předci neměli, píše server IFL Science.

Ilustrační fotografie
reklama

Pití mléka v dospělosti

Pití mléka je jedním z hlavních rysů savců. Lidé jsou ale jediným druhem na Zemi, který ho dokáže strávit i po skončení dětství. Faktem ale je, že i dnes trpí více než 75% světové populace laktózovou intolerancí. Po odstavení všichni ostatní savci a většina lidí přestané produkovat laktázu, enzym nezbytný ke zpracování laktózy - mléčného cukru.

Ale mutace, která se objevila před asi 7500 lety v oblasti dnešního Maďarska, umožnila některým lidem trávit mléko i v dospělosti. Může se to zdát nutričně bezvýznamné ale schopnost trávit hodně kalorické mléčné výrobky je neuvěřitelně užitečná pro lidi, kteří přežívají v chladných zimách.

Odolnost vůči nemoci

Evoluce je o přežití nejschopnějších - a velká část evoluční výhody spočívá v tom neumřít na onemocnění dříve, než bude jedinec mít děti. Takže je logické, že evoluce nám dala podporu proti některým běžným onemocněním. Nejčastěji studovaným onemocněním, které jsme v poslední době překonali, je malárie. Pokud jste v poslední době absolvovali nějaký kurz biologie, možná si pamatujete na zvláštní spojení se srpkovitou anémií. Je to proto, že existuje specifický gen, který pokud máte jen jeden, ochrání vaše červené krvinky před invazí parazita malárie - ale dva geny naruší červené krvinky a zablokují jejich průchod krevními cévami.

Ale není to jediný trik, který se vyvinul proti malárii. Existuje také více než sto mírně odlišných genů, které způsobují nedostatek bílkovin, které se podílejí na rozpadu červených krvinek. To ztěžuje parazitovi malárie, aby se dostal do červené krvinky. Další typ mutace, která se v poslední době rozšířila, blokuje parazity malárie, kteří se vyskytují v placentě.

Nejde ale jen o malárii - evoluce nám pomohla adaptovat se a vyvinout ochranu proti lepře, tuberkulóze a choleře – alespoň u některých lidí. Někteří vědci naznačují, že tomuto procesu pomáhá život ve městech.

Modré oči

Modré oči jsou další vyvinutou vlastností. Vědci zjistili, že pocházejí z mutace od jediného předka žijícího před 6 000 až 10 000 lety. Mutace ovlivnila gen OCA2, který kóduje protein potřebný k produkci melaninu. Ten má vliv na barvu naši kůže, vlasů a očí. V podstatě „vypne" schopnost mít hnědé oči tím, že omezí melanin produkovaný v duhovce a „zředí" barvu očí z hnědé na modrou. Světlejší oči neposkytují žádnou výhodu pro přežití, ale proto, že gen pro modré oči funguje podobně jako recesivní rys (i když je to trochu komplikovanější), otcové s modrými očima mají lépe zaručeno, že jejich děti jsou opravdu jejich vlastní.

Dýchání ve vysoké nadmořské výšce

Tibeťané žijí v jedné z nejméně pohostinných, a tudíž v jedné z nejméně osídlených oblastí na planetě – v Himálajích. A jejich schopnost zvládat život ve výšce s nízkou hladinou kyslíku je přímo zakódována do jejich genů. Jedna studie porovnávala původní Tibeťany, kteří žijí ve vysoké nadmořské výšce v Himálajské vysočině, s čínskými Chany z Pekingu, kteří jsou s nimi úzce příbuzní geneticky, ale žijí ve výšce blízko hladiny moře.

Výzkumníci zjistili, že tibetská krev byla geneticky předisponována k produkci více kyslíku přepravujícího hemoglobinové proteiny. Kdy došlo k této mutaci není úplně jasné, ale někteří genetici odhadují, že se to stalo již před 3 000 lety.

Chybějící zuby moudrosti

Nejsou to jen ústní chirurgové, kteří odstraňují zuby moudrosti (třetí moláry) z lidských úst - roli hraje také evoluce. Na naší evoluční cestě k tomu, abychom se stali lidmi, naše velké mozky doslova „přeplnily“ naše lebky a zúžily naše čelisti, což způsobilo, že se z dásní vynořila třetí řada molárů.

A poté, co se před tisíci lety rozvinulo zemědělství a lidé začali jídlo vařit, byla naše strava měkčí. Tento přechod vyžadoval méně namáhavé žvýkání. To znamenalo, že lidské čelistní svaly nebyly tak silné a tak zuby moudrosti zůstaly uvězněny pod dásněmi. To však zvyšuje riziko bolestivých infekcí.

Před několika tisíci lety se objevila mutace, která zabraňuje růstu zubů moudrosti. Teď jednomu ze čtyř lidí chybí alespoň jeden zub moudrosti. Lidé, kterým nejčastěji chybí alespoň jeden zub moudrosti, jsou Inuité z nejsevernějších oblastí Grónska, Kanady a Aljašky.

Snížená tolerance alkoholu

Anglicky se tato reakce nazývá „Asian glow“ nebo „oriental flushing syndrome“, česky „asijský flush“. Projevuje se zrudnutím kůže v obličeji, na krku a na končetinách, nevolností, bolestmi hlavy a tachykardiemi. Nedávno vyvinutý rys může ochránit obyvatelstvo východní Asie před smrtící rakovinou. Asi u 36% Východoasiatů (čínských, japonských a korejských) způsobuje pití alkoholu rudnutí tváře a nevolnost. Je to  způsobeno nedostatkem enzymu známého jako ALDH2. Lidé s nedostatkem ALDH2 mají také větší riziko vzniku rakoviny jícnu z pití alkoholu. Vědci se domnívají, že tato mutace nastala po vývoji zemědělství, které umožnilo výrobu alkoholu.

Scvrkávající se mozek

Možná si myslíte, že se lidské mozky díky všem vědomostem stále zvětšují, ale opak je pravdou. Ukázalo se, že se už více než 20 000 let zmenšují. Celková změna by se u dospělého muže dala přirovnat k tenisovému míčku. Vědci si ale zároveň nemyslí, že to znamená, že hloupneme. Jedna teorie spočívá v tom, že každý z nás spoléhá více na společnost, která nám pomáhá přežít, takže jako jednotlivci nepotřebujeme tolik místa. Když lidé domestikovali zvířata jako kočky a psy, jejich mozky se také zmenšily. Někteří vědci si myslí, že menší mozky mohou znamenat také to, že jsou zvířata klidnější.

Témata: lidé | věda | MoneyMAG.cz

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky