V roce 2025 se zaměstnanci a podnikatelé setkají s několika změnami v oblasti daní. Vzhledem k nárůstu průměrné mzdy dojde k úpravám progresivní daně, limitu pro osvobození nepeněžních benefitů či maximálního vyměřovacího základu. Nově také vzrostou daně z nemovitostí a hazardu. V následujícím textu přinášíme přehled těchto důležitých novinek, které ovlivní daňovou oblast v příštím roce.
Od 1. července vstoupily v platnost nové změny týkající se dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Mimo zvýšení minimální mzdy a rozšíření práv zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ, například v oblasti dovolené a zaměstnaneckých výhod, přináší významnou změnu v podobě povinnosti zaměstnavatele oznámit každý měsíc DPP na ČSSZ. Tato povinnost bude mít na administrativu firem výrazný dopad.
Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla v posledním roce velké změny. Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července 2024. Dohodáře tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
