S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.
V roce 2025 se zaměstnanci a podnikatelé setkají s několika změnami v oblasti daní. Vzhledem k nárůstu průměrné mzdy dojde k úpravám progresivní daně, limitu pro osvobození nepeněžních benefitů či maximálního vyměřovacího základu. Nově také vzrostou daně z nemovitostí a hazardu. V následujícím textu přinášíme přehled těchto důležitých novinek, které ovlivní daňovou oblast v příštím roce.
Od 1. července vstoupily v platnost nové změny týkající se dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Mimo zvýšení minimální mzdy a rozšíření práv zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ, například v oblasti dovolené a zaměstnaneckých výhod, přináší významnou změnu v podobě povinnosti zaměstnavatele oznámit každý měsíc DPP na ČSSZ. Tato povinnost bude mít na administrativu firem výrazný dopad.
Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla v posledním roce velké změny. Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července 2024. Dohodáře tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku.
19. října 2026 11:18
16. října 2026 18:36
16. října 2026 13:40
15. října 2026 13:20
15. října 2026 11:11
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
