Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila pozastavit EET na dobu nouze a další tři měsíce

Vláda ČR
Vláda ČR
Foto: Vlada.cz

Vláda dnes jednomyslně schválila pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících třech měsíců. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována. ČTK to řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Návrh, který je třeba upravit zákonem, v úterý projedná Poslanecká sněmovna na mimořádném zasedání.

MF již dříve plánovalo fakticky odložit start třetí a čtvrté fáze EET tím, že by neprováděl kontroly. To byl ale podle MF krok, který vycházel z aktuální situace a jeho cílem bylo omezit návštěvy finančních úřadů. "S ohledem na další vývoj situace, zejména uzavření či omezení fungování části provozoven, by mohlo docházet i ke komplikacím pro nyní již evidující poplatníky, a to například při zajišťování technické podpory nebo aktualizací certifikátů. Z tohoto důvodu přistoupilo ministerstvo financí k dočasně úplnému pozastavení EET," uvedlo MF v neděli.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET je zaměřena na přijímání plateb v hotovosti. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno téměř 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali 13,7 miliardy účtenek.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb) Koronavirus COVID-19 ekonomika vláda

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.