Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Více než polovina rodičů utratila v září za školu přes 3000 Kč na dítě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Začátek školního roku je pro řadu rodinných rozpočtů zátěžovým obdobím. Letos více než polovina rodičů utratila na přelomu prázdnin a školního roku přes 3000 korun za jedno dítě na základní nebo střední škole. Vyplývá to z průzkumu společnosti Fair Credit, podle kterého i loňský pandemický rok spojený s téměř desetiměsíční distanční výukou byl pro rodiny nákladově náročný. Zúčastnilo se jej 1050 respondentů.

"Uzavření škol v důsledku pandemie nastalo prakticky ze dne na den. Na to nebyly školy a ani většina rodin připraveny. Zajistit zázemí pro školáky a hladký chod domácnosti při celodenním pobytu dětí doma bylo pro rodiče jistě náročnou disciplínou po velkou část roku. Takto nenadálé a neplánované situace prověří finanční stabilitu a připravenost domácností, protože řada rodičů byla donucena sáhnout do svých úspor," uvedl jednatel Fair Creditu Tomáš Konvička.

Náklady spojené s nákupem školních pomůcek a sešitů, ale i výdaje za zájmové kroužky, novou aktovku či oblečení jdou do tisícovek. Nejčastěji (40 procent) rodiče vydají za jedno školní dítě na začátku roku částku od 1000 do 3000 korun. Další téměř třetina utratí 3000 až 5000 korun za dítě a pětina má výdaje přesahující 5000 korun. Jen osm procent se letos dokázalo nebo dokáže vejít s výdaji do tisícikoruny na dítě.

Vyšší výdaje přesahující 3000 korun mají o něco častěji rodiče z Prahy a větších měst. "V případě dvou a více dětí může znamenat začátek školního roku výrazný finanční nápor na rodinný rozpočet. Je dobré na to myslet dopředu a připravit si finanční rezervu nebo nákladnější věci nakupovat postupně v průběhu prázdnin. Většina sportovních oddílů a zájmových skupin také vychází rodičům vstříc a rozdělí úhradu kroužku do více plateb," doplnil Konvička.

V souvislosti s nuceným pobytem dětí doma během pandemie mělo 45 procent domácností vyšší výdaje. Dalších 45 procent drželo rodinné rozpočty na zhruba stejné úrovni a každá desátá domácnost se školákem deklarovala nižší výdaje. Vyšší výdaje měly častěji (52 procent) domácnosti z velkých měst nad 100.000 obyvatel.

Pro šest z deseti rodin znamenala distanční výuka významnější extra náklad. Téměř třetina rodičů pořizovala kvůli domácí výuce nový počítač nebo notebook, 34 procent dokupovalo další počítačové vybavení jako webkameru, klávesnici nebo sluchátka. Necelá čtvrtina pořizovala nebo navyšovala kapacitu internetového připojení. Každý desátý pak dokupoval nábytek nutný pro zázemí při distanční výuce jako stůl nebo židli. Na 42 procent respondentů uvedlo, že mělo veškeré vybavení k dispozici a nemuseli pořizovat nic navíc. Necelá dvě procenta rodičů využila nabídky školy a vybavení si zapůjčila.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.