Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Více než polovina rodičů utratila v září za školu přes 3000 Kč na dítě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Začátek školního roku je pro řadu rodinných rozpočtů zátěžovým obdobím. Letos více než polovina rodičů utratila na přelomu prázdnin a školního roku přes 3000 korun za jedno dítě na základní nebo střední škole. Vyplývá to z průzkumu společnosti Fair Credit, podle kterého i loňský pandemický rok spojený s téměř desetiměsíční distanční výukou byl pro rodiny nákladově náročný. Zúčastnilo se jej 1050 respondentů.

"Uzavření škol v důsledku pandemie nastalo prakticky ze dne na den. Na to nebyly školy a ani většina rodin připraveny. Zajistit zázemí pro školáky a hladký chod domácnosti při celodenním pobytu dětí doma bylo pro rodiče jistě náročnou disciplínou po velkou část roku. Takto nenadálé a neplánované situace prověří finanční stabilitu a připravenost domácností, protože řada rodičů byla donucena sáhnout do svých úspor," uvedl jednatel Fair Creditu Tomáš Konvička.

Náklady spojené s nákupem školních pomůcek a sešitů, ale i výdaje za zájmové kroužky, novou aktovku či oblečení jdou do tisícovek. Nejčastěji (40 procent) rodiče vydají za jedno školní dítě na začátku roku částku od 1000 do 3000 korun. Další téměř třetina utratí 3000 až 5000 korun za dítě a pětina má výdaje přesahující 5000 korun. Jen osm procent se letos dokázalo nebo dokáže vejít s výdaji do tisícikoruny na dítě.

Vyšší výdaje přesahující 3000 korun mají o něco častěji rodiče z Prahy a větších měst. "V případě dvou a více dětí může znamenat začátek školního roku výrazný finanční nápor na rodinný rozpočet. Je dobré na to myslet dopředu a připravit si finanční rezervu nebo nákladnější věci nakupovat postupně v průběhu prázdnin. Většina sportovních oddílů a zájmových skupin také vychází rodičům vstříc a rozdělí úhradu kroužku do více plateb," doplnil Konvička.

V souvislosti s nuceným pobytem dětí doma během pandemie mělo 45 procent domácností vyšší výdaje. Dalších 45 procent drželo rodinné rozpočty na zhruba stejné úrovni a každá desátá domácnost se školákem deklarovala nižší výdaje. Vyšší výdaje měly častěji (52 procent) domácnosti z velkých měst nad 100.000 obyvatel.

Pro šest z deseti rodin znamenala distanční výuka významnější extra náklad. Téměř třetina rodičů pořizovala kvůli domácí výuce nový počítač nebo notebook, 34 procent dokupovalo další počítačové vybavení jako webkameru, klávesnici nebo sluchátka. Necelá čtvrtina pořizovala nebo navyšovala kapacitu internetového připojení. Každý desátý pak dokupoval nábytek nutný pro zázemí při distanční výuce jako stůl nebo židli. Na 42 procent respondentů uvedlo, že mělo veškeré vybavení k dispozici a nemuseli pořizovat nic navíc. Necelá dvě procenta rodičů využila nabídky školy a vybavení si zapůjčila.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.