Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
V Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.
"V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší," uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. "Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly," podotkl Chalupa. V Evropě by mělo v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vzniknout kolem 19,6 GW nových větrných elektráren ročně.
Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW.
Ze studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podle komory vyplynulo, že větrné elektrárny by tuzemsku mohly pokrýt až 28 procent aktuální roční spotřeby. Největší potenciál pro využití větrných elektráren je podle studie v Jihomoravském kraji, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Největším problémem při přípravě větrné elektrárny je podle komory délka povolovacích procesů.
Technologie větrných elektráren se podle zástupců oboru postupně vyvinula. Aktuálně projektované zdroje mohou běžně dosahovat výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. "Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak přicházejí rovnou stopadesátimetrové,” uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Připustil, že větší elektrárny jsou sice v krajině víc vidět, při dobrém umístění to však podle něj není na závadu. "Naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny, než ty menší,” dodal Janeček. Pro srovnání, na výrobu stejného množství elektřiny bylo podle něj před 18 lety potřeba desetkrát víc větrných elektráren než v současnosti.
S nadějí nyní zástupci oboru vzhlížejí například k novele energetického zákona, kterou v pondělí odeslalo vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh počítá s možností zakládání energetických společenství pro sdílení místně vyrobené elektřiny. Sdílení bude možné prostřednictvím distribuční sítě. Umožněno by to mělo být od začátku příštího roku.
MPO v lednu také spustilo nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Aukce mají podporovat například stavbu větrných či vodních elektráren nebo bioplynových stanic.
Témata: větrná elektrárna
Související
17. června 2023 17:59
2. června 2023 9:34
18. února 2022 16:08
11. února 2020 15:23
23. listopadu 2017 12:37
15. září 2017 10:54
