Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ plánuje stavbu větrných elektráren na Vysočině

Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na Vysočině oslovila společnost ČEZ řadu obcí kvůli možnosti stavět větrné elektrárny. Obcím nabízí podíl na výnosech z provozu větrníků. Smlouvu o spolupráci s firmou už uzavřela Velká Losenice na Žďársku, na jejím území by mohly stát až čtyři větrníky. V sousedních Nových Dvorech přišly na dnešní setkání se zástupci firmy ČEZ Obnovitelné zdroje do kulturního domu desítky lidí. Zástupci firmy uvedli, že u této obce by se daly umístit až tři větrníky.

Výběr území dnes představitelé firmy zdůvodnili větrností i tím, že tam nejsou letecké koridory ani jiná ochranná pásma. Podotkli, že po odečtení takových ploch bude stavba větrných elektráren možná jen na malé části Vysočiny.

Lidé se ptali například na to, co bude s elektrárnami, až za 25 až 30 let skončí jejich životnost, na možné ohrožení ptáků nebo na to, co přinesou větrníky obci. Zajímalo je také, jestli to místním lidem zlevní elektřinu. Podle firmy by to bylo možné, jen pokud se změní legislativa.

V Nových Dvorech bydlí přes 300 lidí. Příští týden bude další setkání na téma větrné elektrárny v čtyřtisícové Přibyslavi, která je šest kilometrů od Nových Dvorů.

Ve Velké Losenici, kde už obec dohodu o spolupráci s firmou ČEZ podepsala, teď bude firma jednat s majiteli pozemků a provádět měření větru a monitoring přírodních podmínek. V případě uskutečnění investice by měla obec vstoupit do společného podniku s ČEZ, v němž by měla pětiprocentní podíl, včetně podílu na zisku. Ve Velké Losenici s 1200 obyvateli se k záměru mohli lidé vyjádřit na jednáních obecního zastupitelstva a na veřejné debatě. "Spíš jsem měl kladnou odezvu, že je to potřebné, byť to samozřejmě naruší krajinný ráz," řekl starosta Radek Pátek (KDU-ČSL).

Někteří starostové oslovení firmou ČEZ chtějí ještě zjišťovat většinový názor obyvatel formou dotazníku nebo ankety, radit se chtějí také se sousedními obcemi, aby pak třeba lidé z jedné vsi nekoukali na stožáry, za které budou dostávat peníze jinde.

Debatu se starosty ve svazku očekává také starostka Žižkova Pole u Přibyslavi Dagmar Bačkovská (bezpartijní). Uvedla, že informace k větrníkům bude zjišťovat z různých stran. U obce by prý mohl být potenciál až pro devět stožárů. "Všechno je v bodě vyčkávání," řekla.

Jak potvrdili další starostové, ČEZ jedná o stavbě větrníků například také v Krátké Vsi, Úhořilce, Věži a Jitkově na Havlíčkobrodsku.

Na Vysočině jsou zatím větrné elektrárny u Pavlova na Jihlavsku a u obcí Věžnice a Kámen na Havlíčkobrodsku. Poslední větrníky u Věžnic byly postavené v roce 2009. Kraj Vysočina pak tyto elektrárny nechtěl s odkazem na to, že by poškodily krajinný ráz.

Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti, o stavbu větrníků se kvůli zdražování energií od loňska zajímají různí investoři na mnoha místech. Jednání větrnících podpořili minulý měsíc v místním referendu obyvatelé Sazomína na Žďársku.

Témata:  ČEZ větrná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy