Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Praze není draze. Pražané dnes reálně MHD cestují dvakrát levněji než před deseti lety

MHD Praha
MHD Praha
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: V roce 2020 si pražský magistrát nechal zpracovat studii, z níž vyšlo, že roční kupon MHD by měl stát 8422 Kč, pokud by tedy cena měla správně zohledňovat počet ujetých kilometrů a růst inflace v celém období od roku 2000. V tom případě by nyní, v roce 2024, zejména kvůli razantnímu nárůstu inflace v letech 2021 až 2023, měl stát zhruba 11 250 korun. Místo toho vyjde jen na 3650 korun, a to už od roku 2015, kdy jej tehdejší vedení města zlevnilo z 4750 korun.

Mimochodem, cena 4750 korun odpovídá jen z důvodu inflačního znehodnocení měny, jež od té doby nastalo, současným zhruba 7100 korunám. To vše znamená, že Pražané dnes reálně cestují zhruba dvakrát levněji než roku 2014, a více než třikrát levněji, než za kolik by měli cestovat, pokud by se zohlednil uvedený vývoj od začátku tohoto milénia.

Jinými slovy, Pražanům se za necelých deset let snížila reálná cena jízdného MHD na polovinu. Zřejmě nikdy v novodobé historii ČR od roku 1993 Pražané nejezdili v MHD reálně tak levně – vzhledem k cenám všeho dalšího v ekonomice – jako letos.

Témata:  Dopravní podnik Praha

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

15. května 2025 12:42

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.