Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát projedná ošetřovné pro rodiče a odklad sociálních odvodů

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Jana Maxová / EuroZprávy.cz / MoneyMAG.cz

Senát dnes rozhodne o prodloužení ošetřovného pro rodiče. Schvalovat bude odklad úhrady sociálních odvodů pro firmy. Projedná rovněž prodloužení některých lhůt přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2021 kvůli dopadům epidemie koronaviru na ekonomiku.

Senátoři se zřejmě budou zabývat případem předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňky Hamousové. Policie ji chce stíhat kvůli řízení pod vlivem alkoholu. Senátní imunitní výbor s tím souhlasil, stejně jako sama senátorka. Své počínání za volantem označila za chybu a omluvila se za něj.

Nárok na ošetřovné mají mít nadále i rodiče, kteří neposlali kvůli zdraví či jiným omezením své děti do otevíraných škol a školek. Důvodem by mohla být například omezená kapacita školských zařízení. Ošetřovné činí 80 procent vyměřovacího základu a vyplácet se bude do konce nynějšího školního roku.

Návrh ohledně ošetřovného je součástí zákona, podle něhož firmy budou moci odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Sněmovna odmítla snahy opozice, která má v Senátu většinu, o odpuštění části sociálních odvodů nebo o výraznější snížení penále, případně jeho úplné zrušení.

Témata:  Senát ČR Ošetřovné sociální odvody

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.