Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda bude moci zvyšovat jmění státních podniků, Senát to schválil

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jitka Pilátová / INCORP images

Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Dnes ji schválil Senát. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace.

Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.

Senátní výbor pro hospodářství chtěl z předlohy vyřadit návrh, který se do ní dostal ve Sněmovně na návrh koaličních Pirátů. Umožňuje, aby úlohu zakladatele mohlo plnit více ministerstev. Senátní ústavně právní výbor chtěl vyřadit z předlohy návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který umožní státním podnikům, aby si v odůvodněných případech mohly ponechat bankovní účty u komerčních bank.

Novela podle Jurečkova návrhu zmírní změny rozpočtových pravidel účinné už od července. Tyto změny stanovily mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty by musely do devíti měsíců, tedy do konce března příštího roku převést do České národní banky, jinde by si je mohly založit jen po souhlasu ministerstva financí. Podle Jurečky by to zasáhlo do majetku státních podniků ve stovkách milionů korun a přineslo také provozní potíže. Zástupci ministerstva zemědělství už dříve ve sněmovním hospodářském výboru varovali, že jen v případě Lesů ČR, které jsou státním podnikem, by ztráta představovala asi půl miliardy korun.

Podle nezařazené senátorky Daniely Kovářové však měl povinný převod bankovních účtů k ČNB zabránit riskantnímu a spekulativnímu chování státních podniků. Naproti tomu předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra varoval, že po státních podnicích by mohly přijít na řadu s převodem účtů kraje a obce.

Novela také počítá s tím, že úkoly zakladatele státního podniku bude moci nově plnit více ministerstev. Uspořádání jejich vztahů by zajišťovala smlouva. Změna podle Pirátů umožní efektivnější využívání majetku svěřeného státním podnikům. Senátní hospodářský výbor chtěl tuto část vypustit, ale protože Senát novelu schválil v předložené podobě, na pozměňovací návrhy už nepřišla řada.

Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) dnes řekl, že pirátský návrh nepovažuje za šťastný. Nepromítl se podle něj do dalších ustanovení zákona, a není tak zřejmé, jak se zakladatelé podělí o práva a povinnosti. Veřejnosti také nebude známo, jak zakladatelé vykonávají svou funkci a které ministerstvo bude odpovědné za jakou konkrétní činnost. Senát alespoň na jeho návrh přijal doprovodné usnesení a vyzval vládu, aby zajistila že takové zakládací listiny budou ukládány ve sbírce listin obchodního rejstříku.

Témata:  vláda Senát ČR

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.