Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schillerová: Schodek rozpočtu příští rok nebude pod 300 miliard korun

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Schodek státního rozpočtu příští rok nebude pod 300 miliard korun. V diskusním pořadu České televize to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nepočítá s tím, že by se zvedaly platy ve státní správě. Pro letošek Sněmovna zvýšila plánovaný deficit z 320 na 500 miliard korun. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) půjde velká část těchto dodatečných peněz na "předvolební dárečky". Schillerová to odmítá.

"Počítám s tím, že to bude rozhodně schodkový rozpočet, s tím, že nebude pod 300 miliard korun, počítám také. Je potřeba si uvědomit, že ještě minimálně půl roku budeme v nějaké covidové situaci," uvedla dnes ministryně. V dubnu podle ní ministerstvo financí vypracuje novou makroekonomickou predikci. Podle Schillerové už by mělo být zřejmé, jak to bude s uvolňováním opatření proti šíření koronaviru.

Kvůli dříve schválenému daňovému balíčku vypadne z příjmů rozpočtu asi 100 miliard korun. "Na příjmové straně bude chybět daňový balíček, ale já si za ním stojím. Těch zhruba 100 miliard korun, o kterých je tam (v příjmech rozpočtu kvůli daňovému balíčku) méně, tak ty zůstaly většinou lidem. My jsme se k tomu zavázali v programovém prohlášení. Navrhla jsem, aby platy ve státní správě nerostly. V tuto chvíli si to nemůžeme dovolit. Ale to zůstalo v kapsách lidí. A to se nám vrátí v té okamžité nebo odložené spotřebě," řekla ministryně financí.

Podle údajů České národní banky měli lidé v Česku na bankovních účtech na konci letošního ledna uloženo 2,9 miliardy korun, meziročně o 16 procent více. Schillerová očekává, že po uvolnění opatření se spotřeba zvedne. "Ale nikdy jsme netvrdili, že lidé utratí všechno okamžitě. I ta odložená spotřeba, třeba na důchod nebo investici, to přece taky není ekonomicky špatně. Počítám, že nízkopříjmová skupina utratí téměř všechno, ostatní si část uloží," doplnila Schillerová.

Podle bývalého ministra financí Kalouska půjde z letošních dodatečných 180 miliard korun, které schválila Sněmovna, na opatření spojená s covidem jen necelých 70 miliard. "Zbytek jsou předvolební dárečky. Za to dám krk. Daňový balíček není nic jiného než předvolební dárečky. Tento výpadek na příjmové straně rozpočtu nevznikl v souvislosti s covidem. Za celých sedm let neudělala vláda ani jeden aktivní krok k úspoře na horší časy," prohlásil Kalousek.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle upraveného rozpočtu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. V době schválení zvýšení schodku ekonomové krok kritizovali jako neopodstatněný, odhady vývoje ekonomiky by podle nich mohly akceptovat schodek kolem 400 miliard korun. Schillerová argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy.

Témata:  Alena Schillerová státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.