Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen v českém průmyslu šokuje, je nejvyšší od roku 1991. Tento růst brzy pocítí i spotřebitelé, inflace bude letos činit až 9,5 %

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Růst výrobních cen v českém průmyslu v lednu šokoval. V meziměsíčním vyjádření činí 6,9 procenta, což je nejvíce od února 1991. V meziročním vyjádření pak představuje 19,4 procenta, což je nejvíce od ledna 1992.

Nejvýraznější vzestup cen za posledních více než třicet lat zaskočil také analytiky. Ti počítali s meziměsíčním nárůstem 1,3 procenta, meziroční vzestup pak podle nich měl odpovídat 13,2 procenta.

Z čísel je patrné, že inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Takto enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Lednová čísla tak signalizují, že výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo. Čili zmírňování spotřebitelské inflace po dosažení pravděpodobně více než desetiprocentního maxima v meziročním vyjádření v měsíci únoru bude pozvolnější.

Přitom se ve výrobních a následně také spotřebitelských cenách teprve naplno projeví růst geopolitického napětí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Ten zvedá cenu ropy až k úrovni 100 dolarů za barel. Současně v jeho důsledku dochází minimálně k odkladu zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2. To vytváří tlak na růst cen plynu v EU, což se promítne rovněž tlakem na další růst výrobních cen v ČR – a následně tedy i cen spotřebitelských, do nichž se vyšší ceny výrobní pochopitelně do značné míry přenáší.

Za rekordním růstem výrobních cen v lednu stálo zejména přecenění energetických závodů. Z prosince na leden vzrostly ceny plynu a elektřiny o zhruba třetinu, meziročně je nárůst rovněž v řádu desítek procent.

V dalších měsících se efekt přecenění takovýmto nárazem již neprojeví, neboť už nenastane tak plošná změna cen jako s příchodem roku. Avšak i tak růst výrobních cen zůstane výrazný.

Spotřebitelská inflace tak za celý letošní rok bude činit v průměru až 9,5 procenta. Po dnešku se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka letos zvýší svoji základní sazbu až nad úroveň pěti procent. Byť je pravda, že zmíněné zvýšené geopolitické riziko vytváří tlak na zmírnění dalšího nárůstu základní sazby. 

Témata:  ekonomika průmysl inflace

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.