Růst cen v českém průmyslu šokuje, je nejvyšší od roku 1991. Tento růst brzy pocítí i spotřebitelé, inflace bude letos činit až 9,5 %

Nejvýraznější vzestup cen za posledních více než třicet lat zaskočil také analytiky. Ti počítali s meziměsíčním nárůstem 1,3 procenta, meziroční vzestup pak podle nich měl odpovídat 13,2 procenta.

Z čísel je patrné, že inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Takto enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Lednová čísla tak signalizují, že výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo. Čili zmírňování spotřebitelské inflace po dosažení pravděpodobně více než desetiprocentního maxima v meziročním vyjádření v měsíci únoru bude pozvolnější.

Přitom se ve výrobních a následně také spotřebitelských cenách teprve naplno projeví růst geopolitického napětí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Ten zvedá cenu ropy až k úrovni 100 dolarů za barel. Současně v jeho důsledku dochází minimálně k odkladu zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2. To vytváří tlak na růst cen plynu v EU, což se promítne rovněž tlakem na další růst výrobních cen v ČR – a následně tedy i cen spotřebitelských, do nichž se vyšší ceny výrobní pochopitelně do značné míry přenáší.

Za rekordním růstem výrobních cen v lednu stálo zejména přecenění energetických závodů. Z prosince na leden vzrostly ceny plynu a elektřiny o zhruba třetinu, meziročně je nárůst rovněž v řádu desítek procent.

V dalších měsících se efekt přecenění takovýmto nárazem již neprojeví, neboť už nenastane tak plošná změna cen jako s příchodem roku. Avšak i tak růst výrobních cen zůstane výrazný.

Spotřebitelská inflace tak za celý letošní rok bude činit v průměru až 9,5 procenta. Po dnešku se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka letos zvýší svoji základní sazbu až nad úroveň pěti procent. Byť je pravda, že zmíněné zvýšené geopolitické riziko vytváří tlak na zmírnění dalšího nárůstu základní sazby. 

Témata:  ekonomika,  průmysl,  inflace