Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský plyn zpět ve velkém v Česku: Dovoz roste o 500 %, další kroky ovlivní Putin a Fico

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 %, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce. 

Přitom ještě loni v říjnu česká vláda deklarovala, že Česko nemá ani molekulu ruského plynu.

Jenže od té doby zažívá ruský plyn v Česku mohutný „comeback“, takže Rusko je společně s Norskem jeho suverénně největším dovozcem do ČR. Dovoz norského plynu letos od ledna do října meziročně klesnul o bezmála 40 %, přičemž tento pokles kompenzují právě dramaticky navýšené dodávky z Ruska.

Zatímco loni od ledna do října Česko dovezlo z Ruska 145,6 tisíce tun plynu, letos ve stejném období roku to bylo již 915,9 tisíce tun.

Česko získává ruský plyn zprostředkovaně, neboť nemá přímý kontrakt s ruským vývozním monopolem Gazprom. Takový kontrakt mají například Slovensko, Maďarsko nebo donedávna Rakousko, od nichž Česko ruský plyn letos získává.

I česká ekonomika tak letos výrazně těží z dostupnosti poměrně levného ruského plynu. Odběratelé v Česku tím ovšem zajišťují příjem Rusku a jeho státní kase.

Od Nového roku 2025 ovšem Ukrajina již neumožní tranzit ruského plynu přes své území, což může vést k výraznému poklesu dostupnosti ruského plynu v Česku. Tuto situaci se nyní snaží zvrátit zejména Slovensko.

Zatím ale není zřejmé, zda se premiéru Ficovi podařilo včera při zmíněném jednání v Kremlu najít řešení, jež by umožnilo dodávky ruského plynu přes Ukrajinu i v příštím roce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny zopakoval, že takový tranzit nepřichází v úvahu.

Témata:  zemní plyn Rusko Česko

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.