Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přechod k uhlíkové neutralitě Česka si vyžádá 3,2 bilionu korun, tvrdí studie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

ČR bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun. Vyplývá to ze studie, kterou dnes představily poradenská firma Boston Consulting Group a Aspen Institute. S investicemi je podle ní potřeba začít okamžitě a musí se zaměřit na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si ČR v konkurenci evropských států udrží silnou pozici a vysokou životní úroveň obyvatel, uvedli autoři studie.

Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy EU, povede podle studie v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. "ČR má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku," uvedl řídící partner Boston Consulting Group Tomáš Wiedermann.

Do roku 2030 bude podle zjištění třeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1,2 bilionu Kč. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře zemědělství a odpadní hospodářství.

"Pokud firmy nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí svoji konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem,“ upozornil Wiedermann. Bez dobře cílených investic může být podle něj ohrožena až desetina českého HDP.

Studie identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy, a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně. Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v EU celkově na 1,5 až 2,2 bilionu korun.

"ČR patří mezi země s největší produkcí CO2 (oxidu uhličitého) na obyvatele a nemá ani tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musíme soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí," upozornil výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Milan Vašina. "Máme silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády můžeme vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie,“ doplnil.

Boston Consulting Group spolupracuje s vedoucími představiteli byznysu a veřejné sféry na řešení problémů, její tradice sahá do roku 1963. Cílem středoevropské pobočky Aspen Institute je rozvíjet mezioborovou spolupráci.

Témata:  uhlíková neutralita Peníze

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.