Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přechod k uhlíkové neutralitě Česka si vyžádá 3,2 bilionu korun, tvrdí studie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

ČR bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun. Vyplývá to ze studie, kterou dnes představily poradenská firma Boston Consulting Group a Aspen Institute. S investicemi je podle ní potřeba začít okamžitě a musí se zaměřit na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si ČR v konkurenci evropských států udrží silnou pozici a vysokou životní úroveň obyvatel, uvedli autoři studie.

Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy EU, povede podle studie v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. "ČR má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku," uvedl řídící partner Boston Consulting Group Tomáš Wiedermann.

Do roku 2030 bude podle zjištění třeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1,2 bilionu Kč. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře zemědělství a odpadní hospodářství.

"Pokud firmy nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí svoji konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem,“ upozornil Wiedermann. Bez dobře cílených investic může být podle něj ohrožena až desetina českého HDP.

Studie identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy, a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně. Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v EU celkově na 1,5 až 2,2 bilionu korun.

"ČR patří mezi země s největší produkcí CO2 (oxidu uhličitého) na obyvatele a nemá ani tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musíme soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí," upozornil výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Milan Vašina. "Máme silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády můžeme vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie,“ doplnil.

Boston Consulting Group spolupracuje s vedoucími představiteli byznysu a veřejné sféry na řešení problémů, její tradice sahá do roku 1963. Cílem středoevropské pobočky Aspen Institute je rozvíjet mezioborovou spolupráci.

Témata:  uhlíková neutralita Peníze

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.