Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Práce z domova? Pro některé obory může být likvidační

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výrazný nárůst práce z domova, který nastal kvůli koronavirové pandemii, může být pro řadu dodavatelů a poskytovatelů služeb likvidační. Ze studie mezinárodní úvěrové pojišťovny Atradius vyplývá, že riziko nedobytných pohledávek v důsledku širokého využívání home office vzrostlo nejen u majitelů kanceláří, ale i v dalších navázaných oborech. Bude totiž potřeba méně obědů v restauracích, papíru do tiskárny či formálního oblečení.

Většina zaměstnanců si home office pochvaluje a průzkumy ukazují na to, že mnoho firem plánuje v častějším využívání práce z domova pokračovat i po skončení koronavirové krize.

"Ke svému původnímu pojetí pracovního procesu se po skončení koronavirové pandemie pravděpodobně vrátí jen málo společností," uvedla ředitelka pobočky Atradius pro ČR Markéta Stržínková. Minulé měsíce podle ní ukázaly, že práce z domova je výhodnější a mnohdy efektivnější pro firmy i zaměstnance. Výrazný pokles produktivity práce, kterého se mnozí zaměstnavatelé obávali, až na výjimky nenastal, dodala.

Příznivý vývoj na jedné straně s sebou nese ale rizika pro odvětví průmyslu a služeb přímo závislá na velkém počtu zaměstnanců dojíždějících za prací. Jde zejména o majitele a pronajímatele kancelářských prostor. Řada firem v posledních měsících zjistila, že díky využití home office nebude nutné využívat kanceláře pro tolik zaměstnanců jako dosud.

Úspory na nájemném však budou chybět investorům, kteří jsou na výnosech z pronájmu závislí. Investoři si zvykli na atraktivní výnosy z realitního trhu v ČR, které se však nebudou opakovat. Konečný dopad se bude lišit v závislosti na lokalitě, dá se ale předpokládat, že někteří majitelé kanceláří budou rizikem platební neschopnosti vážně ohroženi.

Trvale prázdné kanceláře by podle pojišťovny způsobily dramatický propad tržeb provozovatelů jídelen a restaurací v administrativních čtvrtích, a to především proto, že by dlouhodobě prodávali podstatně méně obědů. "Při současném scénáři vývoje epidemie se riziko vzniku platební neschopnosti a úpadku v relativně krátkém čase podstatně zvyšuje. Už tak jsou přitom mnozí majitelé restauraci finančně vyčerpáni a nová omezení pro ně jsou likvidační," podotkla Stržínková.

Analýza pojišťovny Atradius dále ukázala, že problémy se hromadí i v papírenském průmyslu. Práce z domova výrazně urychluje digitalizaci procesů, při kterých byl ještě používán papír. Jistou naději pro výrobce slibuje orientace na papírové obaly, které mají nahradit plasty a také zvyšující se zájem o obaly pro online zásilky.

Navíc klesá poptávka po společenském oblečení. Například v Německu hodnotí Atradius textilní průmysl jako jedno z nejohroženějších odvětví, ve kterých může rychle přijít platební neschopnost. Očekává se, že hrubá přidaná hodnota u tohoto odvětví letos klesne meziročně o 13 procent.

Prospěch z trvale se rozšiřující práce z domova naopak bude mít odvětví informačních a komunikačních technologií, které jako jedno z mála zažívá nárůst tržeb v prodeji laptopů, mobilních telefonů, pevných telekomunikačních zařízení, softwaru, nebo z řešení poskytujících přenos dat. Mezi vítězi krize budou také společnosti, které nabízejí produkty a služby pro domácnosti, protože mnoho domácích pracovišť musí být kvůli práci z domova opraveno a dovybaveno.

Témata:  Home Office (práce z domova) počítače

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.