Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poskytovatelům služeb loni klesly tržby nejvíce za 20 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Poskytovatelům služeb v roce 2020 poznamenaném koronavirovou pandemií klesly neočištěné tržby meziročně o 11,7 procenta. Je to nejvyšší pokles za posledních 20 let, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvýrazněji klesly tržby v odvětvích spojených s cestovním ruchem. Tržby cestovních kanceláří a agentur se propadly zhruba o 75 procent, v letecké dopravě o 69 procent a v ubytování o 56 procent.

Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Pokles se však nevyhnul ani dalším odvětvím. Výjimku tvořily poštovní a kurýrní služby, kterým se tržby zvýšily o 13 procent. Růst tržeb zaznamenaly ještě činnosti spojené s poskytováním telekomunikačních a informačních služeb," uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.

Poskytovatelé služeb v ubytování, stravování a pohostinství zaznamenali loni zhruba čtyřicetiprocentní pokles tržeb. Hůře na tom byly hotely či penziony, tržby za ubytovací služby nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019. Ve stravování a pohostinství byl pokles zhruba třetinový.

Více než čtvrtinové snížení tržeb postihlo oblast administrativních a podpůrných činností, kam statistici zahrnují právě cestovní kanceláře. Vedle jejich výrazného propadu, se nedařilo ani agenturám práce, jejich tržby se snížily asi o pětinu. Nižší tržby zaznamenaly rovněž administrativní a kancelářské činnosti nebo činnosti související se stavbami a úpravou krajiny.

Tržby v dopravě a skladování klesly o necelých 13 procent. V pozemní a potrubní dopravě se snížily o 12 procent a ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě o zhruba deset procent. Vedle letecké dopravy se nedařilo ani vodní dopravě, u níž činil pokles téměř 39 procent.

Tržby v profesních, vědeckých a technických činnostech vykázaly meziroční pokles o asi sedm procent a v činnostech v oblasti nemovitostí klesly o dvě procenta.

Tržby informačních a komunikačních činností meziročně stagnovaly. V této sekci klesly tržby nejvíce takzvanému filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o 39 procent. Nižší tržby zaznamenaly činnosti v oblasti informačních technologií, kam patří například programování, správa počítačového vybavení či poradenství v oblasti IT. Tržby se snížily také vydavatelským činnostem. Naopak o něco málo vyšší tržby oproti předchozímu roku vykázala tvorba programů a vysílání a telekomunikační činnosti. Nejvíce vzrostly tržby informačním činnostem, které vykázaly růst tržeb ve všech čtvrtletích loňského roku.

Z jednotlivých čtvrtletí loňského roku ovlivnila výši tržeb nejvíce vládní opatření nařízená ve druhém čtvrtletí, kdy poskytovatelům služeb klesly tržby meziročně o 20 procent. Ve třetím čtvrtletí to pak bylo o 12,7 procenta a v posledním o 11,1 procenta. Na začátku roku byl pokles ještě mírný, a to 2,6 procenta.

Vedle neočištěných tržeb evidují statistici také tržby očištěné o kalendářní vlivy. Za celý loňský rok meziročně klesly o 11,9 procenta.

Témata:  Koronavirus COVID-19,  hotely

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.