Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poptávka po ropě v dubnu klesne nejníže za 25 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Poptávka po ropě v dubnu kvůli dopadům koronaviru klesne o 29 milionů barelů denně a dostane se na nejnižší úroveň za 25 let. Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou zároveň varovala, že tak výrazný propad poptávku, kterému nyní trh čelí, nemůže snížení těžby plně vykompenzovat. Za celý rok IEA očekává pokles poptávky o 9,3 milionu barelů denně.

Agentura označila nedávnou dohodu producentů o snížení těžby ropy kvůli koronaviru za "solidní začátek". Upozornila, že není možné uskutečnit dohodu, která by mohla snížit nabídku natolik, aby to vykompenzovalo tak velký krátkodobý propad poptávky. Kombinace nižšího převisu nabídky a zvýšení zásob ale může pomoci, aby systém absorboval to nejhorší z nynější krize.

Kromě dohody o snížení dodávek se očekává, že některé země zvýší nákupy ropy pro své strategické rezervy, uvedla agentura Reuters. Dohodu uzavřeli členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v čele se Saúdskou Arábií spolu s dalšími zeměmi, včetně Ruska.

IEA upozornila, že zatím stále čeká na podrobnosti o plánovaném snížení těžby a vývoji strategických zásob. Poznamenala také, že zvýšení nákupů ropy do svých strategických rezerv navrhly či zvažují Spojené státy, Indie, Čína a Jižní Korea.

"Pokud by se v příštích zhruba třech měsících uskutečnily převody do strategických zásob, které by mohly dosáhnout až 200 milionů barelů, mohlo by to znamenat, že z trhu zmizí asi dva miliony barelů denně," uvedla IEA.

Témata:  ropa Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.