Komentář Lukáše Kovandy: Benzín u českých čerpacích stanic v posledním týdnu mírně zdražil, o sedm haléřů na litr, zatímco cena nafty stagnovala. V příštích sedmi dnech se dočkáme mírného zdražení obou základních druhů paliv, a to v rozsahu deseti až patnácti haléřů na litr.
Důvodem je mírný vzestup cen ropy na světových trzích, jehož dopad v Česku ještě umocňuje oslabení koruny vůči dolaru. Ropa Brent letos zatím zdražuje v dolarech o 1,7 procenta, po přepočtu do korun už ovšem o 3,5 procenta. Část tohoto nárůstu promítnou tuzemští čerpadláři do svých cen právě i v nadcházejících sedmi dnech.
Dobrou zprávou nejen pro české řidiče je to, že ropa zdražuje jen tak mírně. Situace v Rudém moři, která je nyní klíčovou příčinou zdražování ropy, totiž přes růst napětí a vojenské zapojení Spojených států a Británie do úderů proti jemenským povstalcům nevede k výraznějšímu růstu cen ropy. Ještě pozoruhodnější tato skutečnost je po přihlédnutí k tomu, že kartel OPEC se snaží omezením těžby, na němž se jeho členové dohodli loni koncem listopadu, ceny ropy na světových trzích zvýšit.
Přes to všechno je tedy zatím letošní zdražování ropy mírné. A zatím se nezdá, že by v dohledné době mělo tempo jejího zdražování zrychlit. Pozorovatelé totiž upozorňují, že v Saúdské Arábii roste frustrace z toho, že břímě většiny škrtů v ropné produkci nese za celý kartel právě ona. Ztrácí tím tržní podíl, aniž by její ropné příjmy byly kompenzovány právě výraznějším růstem cen. Proto nakonec nebude ochotna nést břímě škrtů ani po celý letošek. Trh tedy začíná kalkulovat s tím, že ještě letos Rijád na trh může vrhat větší objem ropy, což ovšem už nyní vytváří tlak na pokles její ceny.
Saúdská Arábie nyní produkuje zhruba devět milionů barelů ropy denně, což je minimálně o dva miliony barelů denně méně, než činí její plná kapacita produkce. Frustrace Rijádu se ve velkém měřítku projevila naposledy začátkem roku 2020. Tehdy, během první vlny covidové pandemie, roztržka Saúdské Arábie s dalšími členy kartelu vedla Rijád k zaplavení světového trhu ropou v takovém rozsahu, že se cena ropy v rámci některých kontraktů dostala přechodně do záporného pásma.
Také v současnosti se svět potýká se slabou poptávkou. Ta pochopitelně není oslabená až tak jako za covidu, avšak i tak se projevuje poměrně nízkou cenou ropy. Útlum světové poptávky po ropě v současnosti souvisí zejména s dýchavičným výkonem čínské ekonomiky, která je největším světovým dovozcem ropy, a s prostředím poměrně vysokých úrokových sazeb v celé řadě vyspělých světových ekonomik. Vysoké úrokové sazby brzdí investice a omezují poptávku, včetně právě té po ropě a ropných produktech.
Témata: pohonné hmoty, benzin, nafta, komentář
Související
27. dubna 2026 14:15
20. dubna 2026 16:15
9. dubna 2026 17:37
30. března 2026 20:02
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
